Den první - neděle 30. července

Mezopotámští bohové dnes osadníkům úrodného půlměsíce připravili první zkoušku v podobě dešťových lián, které na ně seslali už během osidlování a zakládání městských států. Noví osadníci se však s nepřízní osudu statečně poprali a úspěšně založili šest nezávislých městských států: Eridu, Nippur, Ur, Uruk, Lagaš a Kiš. Toto úsilí a vytrvalost večer bohové náležitě ocenili a během tajemného rituálu v Zahradě Bohů nově vzniklé městské státy posvětili a popřáli osadníkům sílu a zdar do nadcházejících dnů.

Den druhý - pondělí 31. července

Na rozcvičce jsme se poklonili bohu slunce Šamašovi, a tak nám sluníčko krásně svítilo celý den. Po snídani (domácí rybičková pomazánka s pečivem a zeleninou) jsme vyluštili záhadnou tabulku s klínovým písmem stejnou metodou jako profesor Bedřich Hrozný rozluštil tabulky Chetitů.

Před obědem nás ještě čekaly dílničky - výuka klínového písma a tvoření z hlíny, vaření sumerské kaše, výroba kovových šperků, seznámení s historií Mezopotámie, zdobení oděvů a asyrský vojenský výcvik.

Po obědě (zeleninová polívčička, rajská omáčka s těstovinami a masové kuličky) jsme se předvedli v plné parádě svých kostýmů a začali budovat svá megaměsta. Celý rok jsme je v potu tváře stavěli, jsou plné tržišť, rezidencí, chrámů a zahrad i pevností podél hradeb.

Nakonec nás čekala velká výzva - sundat z nebes zikkurat - chrám pro každé město. Zvládli jsme to jen díky spojení sil nás všech. Buřtgulášek k večeři nás posílil. Večer jsme se sešli u ohně a zhlédli 1.část stínového divadla - Epos o Gilgamešovi

A po pohádce dobrou noc.

Den třetí - úterý 1. srpna

Ráno se tábor probudil do záplav. Táborníci si museli narychlo sbalit tři nejdůležitější věci a jít splnit úkol Gilagameše - tzn. víc se modlit k bohům a stavět zábrany proti záplavám.

Kvůli velké vodě neměli co jíst, takže si museli opatřit potraviny třeba i krádeží od jiných městských států. Někteří z bojovníků byli zajati a stali se otroky, protože obyvatelé jiných měst je pochytali.

Zvířata během povodně však také neměla co jíst, proto se stahovala k městům, zaútočila na ně a sežrala veškeré získané potraviny. Po odpoledním klidu si táborníci užili sérii her, kdy uplatňovali zejména svou fyzickou zdatnost.

Naopak večer prokázali zdatnost mentální u vědomostní hry, kde byla část nejlepších řádně odměněna v podobě výhod v dalším dni. Po setmění táborníci odhalili mezi sebou dvojité špiony, a tak se mohli uložit v klidu ke spánku.

Den čtvrtý - středa 2. srpna

Po včerejším propršeném dni se k nám zase vrátilo sluníčko. S radostí děti vyběhly na rozcvičku, kde se dozvěděly znepokojivou zprávu. Těšili jsme se na karavanu, která nám měla přivést odměnu od Gilgameše, avšak byla přepadena neznámými lupiči a odměna byla ukradena.

Po krátkém odpoledním odpočinku následoval bojový výcvik, aby jsme byli schopní se postavit lupičům. Natrénovali jsme si. boj na blízko, výdrž dechu, přesnost hodu, nosokross, šlapací souboj a rychlé piškvorky. A po náročného tréninku jsme se vydali do sídla lupičů pro svou odměnu.

Lupiči náš příjezd již očekávali. Zkoušeli jsme se s nimi domluvit, ale bohužel loupežníci nechtěli vůbec vyjednávat. Proto jsme byli nuceni si naši odměnu vybojovat a přivést do tábora.

Večer už nás čekali jen příjemné povinnosti ve formě zpívání a užívání si teplé srpnové noci.

Den pátý - čtvrtek 3. srpna

Táboroví Mezopotámci se dnes vydali na předlouhou pouť do dalekých krajin. Cílem cesty bylo pomoci Gilgamešovi s hledáním rostliny věčného života, která údajně dá člověku nesmrtelnost.

Navzdory malým útrapám v podobě občasného deště se podařilo dosáhnout konečné destinace - Bukovanského mlýna. Zde se poutníci seznámily s kořeny historie naší země a prošli se alejí posetou sochami českých panovníků. Důležitým zjištěním také bylo to, že běžný lidský život netrvá věčně a nesmrtelnosti lze dosáhnout pouze tím, co člověk během života vykoná a co po sobě zanechá.

Po návratu zpět do tábora proběhla tolik vytoužená deratizace a desinfekce ve sprchách, zasadili jsme si první mezopotámské výhonky řeřichy a začali se více modlit k bohům za lepší počasí (doufejme, že nás vyslyší...). Po slunce západu proběhlo další pokračování Gilgamešovy cesty formou stínového divadla, po kterém tábor ulehl ke spánku. Ten však netrval dlouho, jelikož během noci došlo k útoku nájezdníků. Ti byli krátce nato úspěšně zlikvidováni.

Den šestý - pátek 4. srpna

Tentokrát se táborníci probudili ve městě Ninive.

Celé dopoledne překonávali nesnadné úkoly a získávali hliněné destičky, které se následně staly součástí slavné Aššurbanipalovy knihovny. Odpoledne se ovšem objevil posel se strašlivou zprávou. Ke městu Ninive se blíží nájezdníci! Aby byli táborníci co nejsilnější a ubránili se, museli sjednotit své městské státy do dvojic podle náročných kritérií a zároveň se dozvědět co nejvíce o svých členech. Poté byli připraveni postavit se Babyloňanům a Médům.

Vedli s nimi nelítostný boj, chránili Ninivskou knihovnu s hliněnými destičkami. I přes těžký boj nakonec zvítězili nájezdníci, destiček se zmocnili a knihovna lehla popelem. Naštěstí se nájezdníci usídlili nedaleko, a tak se po setmění táborníci vydali na průzkum do jejich tábora, proplížili se kolem ostrahy a získali destičky s informacemi uchovanými pro další generace zpět!

Den sedmý - sobota 5. srpna

Ráno se naši táborníci probudili do deštivého počasí, které se však během chvilky umoudřilo díky tanečně zaměřené rozcvičce.

Dopoledne bylo zasvěceno zjišťování jednotlivých paragrafů Chamurappiho zákoníku, což následně využili v odpoledním programu při divadelních scénkách.

Cílem dnešního dne bylo vytvoření sjednoceného státu, to ale přineslo mnohá úskalí, proto táborníci museli absolvovat běhání po úřadech a boj s byrokracií. Potřebná lejstra se naštěstí všem podařila získat, a proto již nic nebránilo večerním oslavám u příležitosti sjednocení státu.

Den osmý - neděle 6. srpna

Po sjednocení jednotlivých městských států v jednu mocnou mezopotámskou říši následoval úkol vybodovat velkolepé hlavní město. Toto město jsme se rozhodli pojmenovat Babylon.

Před zahájením výstavby jsme museli získat plány od mistrů stavitelů. Ty museli občané jednotného státu vyhledat a přesvědčit, že plánům zvládnou porozumět a podle nich pracovat. Hledání stavitelů bylo ztíženo nepřízní počasí v podobě deště, který komplikoval i další úkoly spojené s výstavbou města. Po důkladném prozkoumání plánů byla zjištěna potřeba zajistit velké množství materiálu k výstavbě. Z tohoto důvodu se oddíly rozdělily do tří skupin, jenž se vydaly získávat obilí na obilná pole, cedrové dřevo do lesů a cihly do cihelny. Po náročné těžbě a sklizni obilí nás následoval odpočinek v místním hostinci Relaxx. Po odpočinku se občasné sjednoceného státu pustili do výstavby. Výstavba tak velkého města dá zabrat i nejlepším mezopotámským stavitelům, neb jak se říká - Ani Řím nebyl postaven za jeden den, a tak se stavba protáhla do dalšího dne.

Večer jsme se dozvěděli, proč nám celý den prší. Bohové se na nás rozhněvali a sesílají potopu, která má zničit veškerý život na světě. Táborníci jsou v suchu díky místní velkosušírně.

Den devátý - pondělí 7. srpna

Mezopotámští bohové dnes pokračovali ve svých úmyslech seslat potopu na naše mezopotámské obyvatelstvo i celé lidstvo. Mohutné provazce deště přiměly osadníky svolat radu starších a domluvit se na stavbě Babylonské věže, která by je zachránila před potopou. K tomu ale museli překonat další nástrahu bohů, kteří jim zmátli všechny smysly. Dopoledne se proto neslo v duchu testování všech (šesti) smyslů.

Odpoledne se pak děti vydaly ukořistit cihly pašerákům, sídlícím nedaleko. Bohatou kořist jsem potom oslavili typickými lidovými tanci. Večer jsme se všichni společně vydali navštívit boha Ana, který nám poskytl první střípky mapy vedoucí k Babylonské desce, na které je napsán návod ke stavbě Babylonské věže.

Den desátý - úterý 8. srpna

Hned po probuzení se táborníci vydali hledat Babylonskou desku. K nalezení jim dopomohla mapa z předchozího dne, kterou jim vydal bůh An. Avšak děti brzo zjistily, že návod ke stavbě Babylonské věže byl napsán neznámým jazykem. Díky přítomnosti mudrce z dálných krajů se jim však nápis podařilo rozluštit.

Potom se děti vydaly za kameníkem nasbírat základní kameny na stavbu Babylonské věže. Ten jim za drobnou výpomoc kameny poskytl a děti se ihned daly do stavby věže, která dosáhla až na nebesa a zachránila všechny před potopou světa. Výztuhy této věže dodnes tvoří cihly, na kterých jsou vypálena jména všech zakládajících stavitelů, společně s jejich dobrými vlastnostmi, které je dovedly ke stavbě této věže a zůstanou jako odkaz pro všechny další generace.

Večer u táborového ohně a písniček byl tento odkaz finálně zpečetěn a zvěčněn v podobě Eposu o Gilgamešovi, který ještě nadlouho zůstane v srdcích všech táborníků.

Den první - neděle 31. července

První den se nesl ve znamení příjezdu táborníků na naši táborovou základnu. A přestože nás předchozí den trápily silné deště, které navíc komplikovaly stavění stanů pro naše táborníky, vše se stihlo připravit včas. Rodiče tak mohli předávat své ratolesti v poklidu a s úsměvem na tváři s vědomím, že si od nich konečně odpočinou. Ta radost byla opravdu viditelná. Ihned po příjezdu na děti čekal Velký třesk, který odstartoval nejen vznik vesmíru, ale i celou táborovou motivaci a děti se tak mohly okamžitě zapojit do programu. Tuhle hru si stejně jako děti užili i táboroví vedoucí. Během dne jsme ještě stihli projít evoluci až po první předchůdce člověka. Celý den byl zakončen krátkým shrnutím a očekáváním toho, co přinesou další programové dny. Závěr večera byl ozdoben přednesením nově vytvořených pokřiků od všech oddílů a společným zazpíváním táborové hymny, která si vysloužila na konci od dětí dokonce potlesk.

Den druhý - pondělí 1. srpna

Dnes jsme spolu s našimi táborníky učinili první evoluční krok. Dostali jsme se do doby kamenné. Hned ráno nás probudilo dupotem stádo mamutů, které se prohnalo nedaleko našeho tábora. To ovšem byla dobrá zpráva. Zima se blíží a my neměli žádné zásoby. Človíček, který nás celým dnem provázel, nás poprosil o pomoc. Vydali jsme se tedy po stopách stáda. Došli jsme daleko, ale v době občerstvení k nám dorazila skupina, která se vydala po mamutích stopách ještě dříve než my. Od nich jsme pak dostali zprávu, kde se stádo nachází. Nemeškali jsme a vyrazili na lov. Na náhorní planině, kde se mamuti pásli, se shodou náhod našlo i velké množství par-bobulí, šavlozubých malin. Úlovek byl úctyhodný. Nejlepší tlupa dokázala získat až 160 kg mamutího masa a bobulí. Pro dokončení této etapy vývoje nám chybělo jen jediné – dovednost ovládnout způsoby rozdělání ohně. To se nám ovšem také povedlo. A co bychom to byli za pračlověka, kdybychom celý tento úspěch vývoje neznázornili na stěnách jeskyně.

Starší doba kamenná – prožito, dokonáno, Huga čaga honem!

Den třetí - úterý 2. srpna

Probuzení v období mladší doby kamenné bylo doprovázené živou a hlasitou rozcvičkou. Další ranní aktivitou bylo sázení políčka, o které budou oddíly pečovat celý tábor, aby jim vyrostl hojný řeřichový záhon. Následovalo seznámení se s dobovými rostlinami a zvířaty a rolemi v tlupách ve formě živého pexesa. Těhotné ženy, blázni, řvoucí děti, starci, řezníci a slepci a s doprovodem bojovali o sto šest o své oblíbené rostliny a zvířata!Všechny role byly zahrány na jedničku a každý oddíl odcházel spokojený se svým úlovkem. Spiritualita a mysticismus mladší doby kamenné byly táborníkům přiblíženy skrz výrobu vlastních osobitých amuletů. Někteří se rozhodli věřit v želvy, jiní v kytky či planety nebo abstraktní motivy ale hlavní je, že každý si domů doveze památku na své prožití tohoto důležitého historického období! Další důležitá součást dopoledne bylo věčné zaznamenání krásných dobových kostýmů celého tábora. Po obědě a zaslouženém odpočinku jsme se vydali do lesa a s tanečními pohyby a latinskými názvy jsme zasadili obrovská oddílová pole, ke kterým byla vybudována následně i dvě obydlí se zajímavými doplňky. Vznikla nám před očima majestátní obydlí a honosná pole v živých velikostech i drobné ale kreativní a propracované modely prvních lidských domů. Každý výtvor čelil tvrdé komisi, ale prezentace s kvalitní argumentací rozesmála všechny a přinutila porotu udělit nečekaně vysoká hodnocení. Po důsledné očistě jsme den zakončili domestikací koní a jízdou v koňských povozech pod čeložnickými hvězdami. Mladší dobu kamennou jsme si všichni užili a těšíme se na výzvy dalších dnů!

Den čtvrtý - středa 3. srpna

Den odstartoval ekonomickou evoluci našeho tábora. Vše začalo objevem kola, což byl z pohledu historie lidstva mimořádně geniální vynález. Nicméně náš rozvoj hned dopoledne zbrzdilo setkání s vyspělejší civilizací římského původu, která využila příležitosti a všechny táborníky zotročila. Následoval dlouhý a urputný boj za svobodu, kdy bylo potřeba se nejprve zbavit okovů a posléze se pokusit vykoupit z otroctví. Děti se proto utkaly s otrokářskými bojovníky v dlouhé a krvavé bitvě - vítězně. Odpoledne i díky návštěvě první burzy cenných papírů se pak v táboře začal rozvíjet první ekonomický systém založený na směnkách a šekových knížkách. Navzdory velké snaze všech oddílů se však podařilo koupit svobodu pouze některým. Byli jsme proto nuceni ke krajnímu řešení a s příchodem šera došlo k vyloupení trezorů nedaleké banky, když táborníci neslyšně proklouzli mezi nočními hlídkami. V noci pak všichni ulehli ke spánku s vědomím, že se z něčího majetku nakonec stali právoplatnými občany čeložnické táborové společnosti.

Den pátý - čtvrtek 4. srpna

O tom kdo prvně objevil Ameriku můžeme vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Co však víme s jistotou je, že šest významných starověkých civilizací (oddílů) dnes - během rozcvičky - prokázalo své dovednosti ve stavitelství lodí, schopnosti ovládnout středomoří a stát se tak námořní mocností. Největší plavidlo sestavil - a příslušné osvědčení tak získal - oddíl DENEB. Nejstabilnější plavidlo sestavil - a příslušné osvědčení tak získal - oddíl ALDEBARAN.
1492 PLAVBA, KTERÁ ZMĚNILA SVĚT Námořníci byli dle věku povoláni a přiděleni ke službě na jedné ze tří lodí Santa Maria (nejstarší), Nina (nejmenší) a Pinta (střed). Před vyplutím se tyto tři posádky dohodly na trase, kterou poplují tak, aby celkově navštívily a prozkoumaly všechna neznámá území s tím, že pro Santa Maria byla vybrána trasa o délce osmi námořních mil, tj. asi patnácti kilometrů. Pro dvě menší lodě byla vybrána trasa o délce šesti námořních mil, tj. asi deseti kilometrů.V rámci plnění kapitánova pozorovacího úkolu se všichni odvážní námořníci ze Santa Maria vyšplhali do strážního koše nově objevené rozhledny Súsedská. Pohledná stavba s dalekým výhledem je zpracována ze soudobých konstrukčních materiálů – betonu a oceli, má výšku 21 m a celkově 99 schodů. Je symbolem spojení obyvatel tří sousedících obcí – Hýsly - Ježov - Žádovice. Poté posádka Santa Maria úspěšně prozkoumala sladkovodní zdroje na koupališti v Kyjově. Posádky Nina a Pinta společně a úspěšně provedly průzkum sladkovodního zdroje na koupališti v Bohuslavicích. ASTRONOMIE, NAVIGACE, LETECTVÍ
Po připlutí všech tří lodí zpět do táborové základny se každému oddílu podařilo úspěšně sestrojit horkovzdušný balón a položit tím základy letectví. Pod rouškou tmy se pak děti vydaly do svých oddílových hvězdáren, kde celý den završily pozorováním hvězd, souhvězdí, planet, vzdálených galaxií,… a měly tak možnost prozkoumat krásy vesmíru.

Sepsal a čtenáře tímto zdraví vedoucí dne: Bambus Kolumbus s pověřením královny Iskarel

Den šestý - pátek 5. srpna

Naše společnost se rozvíjí, lidí přibývá, a tak je nezbytné přejít z drobného pěstování rostlin k velkoplošnému zemědělství. Dnes nás navštívil posel Karla IV., který přispěchal s výnosem o výsadbě vinic. Počasí nám k tomu dnes opravdu přálo. Slunce svítilo jako divé. Nejprve jsme navštívili vyhlášené vinaře a snažili se získat potřebné znalosti, pomůcky a sazenice. Plnili nelehké úkoly, které se nám podařilo zvládnout. Výsledkem byly mladé vinohrady, na které se však přivalilo několik pohrom. Sucho, špačci, kroupy a jiné živly naši úrodu částečně poničily, ale postupnou evolucí jsme dospěli k moderním strojům a systému hnojení, díky čemuž se nám úroda bohatě rozrostla a my nakonec vyprodukovali dostatek hroznů. V noci nás navštívila banda zlodějů, kteří se pokusili ukrást to nejdůležitější - naši táborovou vlajku. Noční hlídka však byla v pozoru a s pomocí ostatních táborníků statečně ubránila tábor.

Den sedmý – sobota 6. srpna

Sedmý den se naši táborníci probudili do velmi deštivého rána, které se však nestalo překážkou pro další putování evolučním procesem. Po vydatné snídani a po ustání deště jsme se vydali rozluštit zapeklité šifry, které nám zanechal jeden z nejobávanějších uhlobaronů všech dob. Naši, již téměř vyspělí „evolucionáři“, si však s tímto úkolem hravě poradili a po zjištění faktu, že uhlobaron chce za každou cenu a za cenu co nejvyššího zisku proměnit naši táborovou základnu v uhelné doly a ropné vrty, se rozhodli uspořádat rozsáhlé protesty. Během demonstrace, při které došlo k zničení několika ropných vrtů se uhlobaron rozhodl celou věc řešit skrze mezinárodní organizaci, s čímž si naši táborníci hravě poradili a nakonec dospěli ke společnému kompromisu.

Den osmý - neděle – 7. srpna

Krásné slunečné ráno jsme přivítali jógou. Dopoledne jsme stavěli lodě, věže, mosty a domy, stříleli vodou a hráli si s roboty ozoboty. V továrně jsme si vydělali hodně peněz. Ty se nám moc hodily při placení Uhlobaronovi. Po tvrdém smlouvání o každý bonbon jsme vyplatili všechny naše vydělané peníze a získali tak pro nás nesmírnou cennost – naši vlajku a především náš tábor, na kterém nám záleží. Při nedělním obědě jsme si pochutnali na vývarové polévce a kuřeti na paprice. Odpoledne jsme se vydali stavět železnice a tak spojovat města celé Evropy. Po hotové dráze byly doručeny první dopisy. V lese bylo velmi příjemně a při návratu do tábora jsme s sebou vzali drobné dříví na večerní oheň. Večer proběhlo koupání – sprchování, mňam večeře rizoto, ze kterého nezůstalo ani zrnko a pohodový den jsme zakončili u Patentového úřadu. Každý oddíl prokazoval celý den velkou kreativitu a těšili jsme se na jejich vynálezy. Inženýři s patentového úřadu očekávali jejich nápady. A bylo to něco. Viděli jsme Hlinomet, Ešus pro páry, vlaštovku T-69 (Terezička) pro balení slečen, plácačku na zlobivé děti, odpuzovač žen (z ponožek) a multifunkční Maximus, který nás zahřál. Na závěr nám kluci předvedli slavný Da Vinciho most, který unesl i nejmladší účastnici!
Byl to pěkný den a přejeme vám dobrou noc.

Den devátý - pondělí – 8. srpna

Probudili jsme se v antickém Řecku a po rozcvičce následovalo setkání s Aristotelem, který nás poslal za svými kolegy filozofy. Filozofové nás zapsali do svých škol a seznámili nás se svým učením. Nově nabyté vědomosti jsme se snažili předat Aristotelovi. Úspěšné předání však překazil vyslanec církve, který nám zabavil sepsané svitky a uschoval je v klášterní škole. To se nám nelíbilo, a proto jsme se rozhodli založit první evropskou univerzitu v Bologni. Pro založení univerzity jsme museli získat dekret s povolením stavby od krále, papeže i radních města Bologna. To se nám po velkém úsilí nakonec podařilo a založili jsme první univerzitu, na kterou jsme se pak mohli zapsat a začít své studium. Po obědě jsme si museli ověřit, jestli jsme studovali dostatečně pilně. To proběhlo v okolí tábora odpovídáním na otázky. Následně jsme se přesunuli do období počátku používání elektřiny a telegrafu. Sestavili jsme telegrafní vedení a přijali vyslanou zprávu od Alfreda Nobela s návodem, jak získat Nobelovu cenu. Po rozluštění zprávy začala příprava prezentací pro komisi nejvýznamnějších osobnostní z celého světa. Prezentace byly úspěšně předvedeny a komise po dlouhém přemýšlení rozhodla, že všechny týmy si zaslouží Nobelovu cenu získat.

Podepsáni vědečtí experti dne Alfred Smišťa Nobel a Albert Dominik Einstein.

Den desátý - úterý – 9. srpna

Slunečné ráno táborníci nastartovali tematicky anatomickou rozcvičkou, jelikož celý dopolední program byl zaměřen na odvětví biologie a medicíny. Během dopoledne navštěvovali různorodá oddělení, na nichž si mohli vyzkoušet pestrou škálu aktivit – od rehabilitačních cvičení, přes první pomoc, až po šokující fakta a mýty o lidském těle. Před obědem táborníci vyštrachali ze svých kufrů poslední čisté oblečení a mohly tak být zaznamenány oddílové pokřiky i celotáborová hymna.
V první části odpoledne táborníci pomáhali zkatalogizovat kartotéku významných objevů našemu kronikáři. Odměnou za pomoc získali právo podstoupit poslední závěrečnou zkoušku svých evolučních schopností. Tuto zkoušku následně úspěšně vykonali mimo tábořiště během pozdního odpoledne a večera. Po úspěšném složení táborníci uložili časové pouzdro se svými vzpomínkami a poselstvími pro další generace, a i pro ně samotné. Už při návratu do tábora bylo z dáli vidět stoupající dým čerstvě zapáleného ohně, což předznamenalo příjemný večer strávený zpěvem za zvuku kytary.

Neděle - první den expedice

Vážení rodiče... děkujeme...
Děkujeme, že jste dokázali dopravit vaše děti až do našich čeložnických stanů a získali představu, jak blátivý dokáže náš tábor být. ;-) Každopádně věříme, že i přes občasnou nepřízeň počasí dokážeme vaše děti zabavit a připravit jim plnohodnotný program. Špatně už bylo...
Jakmile jsme měli kandidáty na expedici Indie 2021 pohromadě, tak jsme neváhali a ihned prověřili jejich znalosti ohledně indického místopisu, dějepisu, kulturního dědictví, ba i chorobopisu... To vše v lesním testu, kterým děti prošly jako nůž máslem a rozdělily se do oddílů, kvalitně se posílily večeří, seznámily se s pravidly expedice a předevedly prvních nesmělé verze oddílových pokřiků, které do konce tábora vypilují k dokonalosti. Před samotným vstupem na kontinet, indický poloostrov, bylo potřeba - v souladu s životní filozofií Indů - podstoupit obřad u Lví brány Sigirya a očistit tak duševní karmu a otevřít svou mysl tomu, co je čeká. Průchodem Lví branou se zavazují plnit "ušlechtilou osmidílnou stezku", přičemž první ze stezek je stezka správného žití, která učí, že nelze požít vědomé násilí proti jiným živým tvorům.

Kontrolní otázka z testu: Co je to karma?
• Předurčený osud
• Zákon příčiny a následku
• Značka indických traktorů

Pondělí - druhý den expedice

Pondělní ráno se táborníci vzbudili v městečku na jihu Indie - v Rámešvaramu, kde po očistné ranní pouti zavítali do velkolepého chrámu. Po obřadu bylo na čase se naučit několik nových dovedností a každý táborník si užil jedné z indických dílniček. Další zastávkou našich turistů byla Srí Lanka a její nejvýznamnější památky jako například největší socha sedícího Buddhy, čajová plantáž, maják a další. Po klidném turistickém zážitku táborníci objevili alarmující vzkaz o potenciální zkáze ostrova od staroindického démona s děsivým jménem Rávana. Účastníci expedice měli před sebou závažné rozhodnutí, zda bojovat či diplomatickou cestou vyjednat mír s touto nečekanou hrozbou. Maximální úsilí bylo vynaloženo na usmíření s démonem, avšak ani sebelepší argument nepřesvědčil tuto zkaženou duši o smířlivější cestě než je boj. Naštěstí nám přišel na pomoc král opičího lidu Hanuman se svou armádou a společnými silami jsme zachránili všechny pamětihodnosti ostrova. Dnem nás také provázel božský pár Síta a Ráma, kteří si také prošli vlastními trablemi s Rávanou v podobě unesené Síty. Konečnou zkázou démona Rávany byla starodávná mantra, kterou táborníci ve správnou chvíli s dostatečným nadšením předvedli. Večerní program zaplnilo svatební téma i s noční hrou. Tento táborový den, který se nesl v duchu zásadního příběhu z Ramájány byl velmi úspěšný i co se týče počasí a to nás všechny velmi potěšilo.

Úterý - třetí den expedice

Paprsky prvního indického slunce dopadaly na tváře účastníků naší expedice již od brzkého rána. Tato sluneční energie byla následně využita při dopoledním průzkumu Srirangamu, největšího aktivně využívaného chrámového komplexu na světě. Přestože celou oblast obývali zlí duchové, stateční táborníci a tábornice se výzvy nezalekli, pečlivě místo zmapovali a obsadili zavěšením vlajek s barvami svých oddílů. Odpolední návštěva města Maisúr, které je proslulé jako centrum obchodu a koření, se nesla ve znamení série testů a překážek, jež byly nezbytné k podstoupení závěrečné zkoušky. Ta spočívala v rozeznání několika typů indického koření, a to pouze za pomoci čichu a chuti. Po náročném dni musela následovat i důkladná očista celého těla (sprcha) a následně i ducha (večerní meditace vedená zkušenými mudrci). Členové indické expedice během dne podstoupili i povinné fotografování do čeložnických kronik, které se uchovají pro příští generace.

Vedoucí dne Hadrama Šmáthrá

Středa - čtvrtý den expedice

Dopoledne jsme si společně skočili na lístky na vlak a vyjeli vlaky indické železnice White Elephant po celé Indii. Projeli jsme velká města - Kalkata, Díllí, Agra, Mombaj a museli jsme se vyhýbat posvátným kravám a býkům na trati. Bohužel pár jsme jich srazily a došlo i ke srážkám vlaků. Dojeli jsme do Purí, města na pobřeží Bengálského zálivu. Rikšy závodily, kdo nejrychleji doveze pasažéra do cíle. Je těžké řídit rikšu v tak hustém provozu. Po obědě jsme vyrazili do Národního parku a sbírali jsme pro profesory vzácné rostliny a brouky, ale hlídači parku (nejstarší z oddílů) byli neúprosní a důkladně hlídali svůj park. Vrátili jsme se do Purí, kde právě probíhal svátek ratha yátra - průvod vozů na počest Kršny. Naše parádní vozy si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Počasí nám přálo, tak večer jsme ještě vyrazili za Kršnou do Černé Pagody a vyléčili mu syna. Po všech těch hrdinských činech se nám bude krásně spát a ani nevadí, že prší.
Dobrou noc.

Čtvrtek - pátý den expedice

Indické přísloví: "Nevyčítej bohu, že stvořil tygra, ale poděkuj mu, že mu nenadělil křídla."
Proroctví Krišny z předchozího večera se naplnilo, Obloha se zatáhla po celý den. Přišly monzunové deště, které na začátku léta s dlouhotrvající pravidelností zasahují celou Indii. Ačkoliv se Slunce vytratilo z oblohy, hřeje nás na duši, že naše dobrodružná a průzkumná expedice říší krále Ašoky pokračuje směle vpřed dle našich přání. Nezapomenutelná plavba kaňonem dravé řeky Waghora důkladně prověřila připravenost a nezdolné odhodlání všech kastoplavců. Obětaví lodivodi chránili své posádky před všemi nebezpečími. Náročným terénem divoké krajiny jsme tak propluli bez úhony a dorazili do komplexu skalních chrámů Adžanty. Do spleti chodeb jsme vyslali průzkumné archeologické týmy,jejichž úkolem bylo pátrat po zašlých nápisech vytesaných před více než dvěma tisíci lety. Podařilo se nám nalézti celkem devět vzácných ediktů, jejichž myšlenky nesou svou jedinečnou hodnotu až do dnešních dní a ponesou ji vlastně až navěky. Setkání s Ašókou, nejmocnějším panovníkem Indie, se stalo završením této dílčí části expedice. Za své skutky obdrželi všichni účastníci vážený titul "Indický rádža". A skutečně, netrpíme horečkou. Stalo se přesně tak, jak je na pergamenu psáno!
Usínáme se zaujetím a představami, kam nás povedou naše další společné kroky ...

Sepsal, klaní se a mává do krajů domovských Adžirádža Sinuhet

Pátek - šestý den expedice

Členové expedice se po předchozím propršeném dni probrali do sluncem zalitého tábořiště. Bahýnko začalo pomalu mizet a my si opět mohli užít bezpečný průchod táborem. Tématem dne bylo přepravení se do města Súrat, hlavního města světového obchodu s diamanty. Aby nám byl do něj umožněn přístup, museli jsme nabídnout své služby obchodníkům s diamanty, kteří nám dali za úkol vyzvednout jejich zboží ze skladů a propašovat jej přes celní kontrolu. Celníci byli skutečně nekompromisní a nedarovali členům expedice překročení celnice zadarmo. Nakonec se však podařilo překonat nejen celní kontroly, ale i přírodní vlivy, ztroskotání lodi a vysypání nákladu. Při závěrečném boji posádky ubránily zbylé drahokamy a po úspěšném doplutí do města Súrat byly odměněny spousty rupií , které společně roztočily ve večerním kasinu plného zábavy a hazardu. Radost z výdělku nakonec nezkazily ani falešné bankovky, které dětem podstrčili hamižní obchodníci s diamanty. Celý večer byl zakončen klasickým večerním nástupem a zpěvem táborových písní.

Sobota - sedmý den expedice

Jakmile jsme za ranního rozbřesku vyprali prádlo v řece Ganze, byl náš cíl pro tento den jasný. Setkání s Buddhou. Příprava na takovou událost vyžadovala spoustu práce. Kde se Buddha právě nachází? Možná to ví místní král, který je dnes uveden inaugurací do úřadu. Putováním přes starodávné město Varánasí jsme se dostali až přímo k němu a jako dar jsme mu předali osm šťastných symbolů, které jsme po cestě nasbírali. Zprostředkoval nám setkání s mnichem, kterému jsme pomohli sehnat dostatek tolik vzácného dřeva na kremační obřad. Prozradil nám, že Buddhu najdeme v hluboké meditaci pod stromem Bódhi. Tam jsme se za tmy vydali. Buddha nám předal důležité informace a sútry, které jim pomohou v boji proti uctívačům bohyně Kálí.

Neděle - osmý den expedice

Jakmile dopadl první sluneční paprsek na indickou zem, nasedli jsme na první ranní let do Bombaje, kde se celý tento den odehrával. Jelikož právě v tento den roku 1947 získala Indie svoji nezávislost nad Spojeným královstvím, celý den se točil kolem velkolepých oslav tohoto národa. Během dopoledne jsme se přemístili do centra bombajských filmových studií, ve kterých své kasty nejprve předvedly své rozsáhlé vědomosti z odvětví filmu. Po obědě s hlavním mahárádžou se táborníci vrhli na natáčení celovečerních bollywoodských filmů, pomocí kterých se probojovali a získali vstupenku na galavečer, konaný přímo v centru Bombaje. Všichni herci, režiséři, kameramani, zkrátka celý ansámbl předvedl mimořádné schopnosti ve věcech natáčení, stříhaní a hraní. Vyvrcholením tohoto večera bylo udělení ceny sošky modrého Buddhy, kterou nakonec získala kasta s názvem Badyán. Buddha s Vámi,

Váš Athdžahantar!

Pondělí - devátý den expedice

Po Bollywoodském galavečeru jsme se probouzeli na rozcvičku za tónů známých indických hitů. Řádně jsme se zahřáli, byla to potřeba, protože byla velmi mrazivá noc. Není se ovšem čemu divit, čekala nás dlouhá pouť k poslednímu místu 8-dílné stezky. A to Badrinathu. Toto město leží vysoko v horách. Ale aby jsme tam byli vpuštěni a mohli si promluvit s hlavním duchovním Badrinathu, museli jsme očistit své čakry. Protože jen ten, který zharmonizuje všechny své čakry, může dosáhnout stavu mókša, což je nižším stupněm nirvány. Po cestě jsme potkali 7 mnichů, kteří celý život studovali a rozjímali nad jednotlivými čakrami. Po splnění náročných úkolů, nám ovšem prozradili, jak pomocí jogínských cviků se na ně napojit. Výstup do Badrinathu byl velmi náročný, ale naše expedice to zvládla na jedničku. Po předvedení sestavy cviků, které nám byly ukázány, jsme dosáhli stavu mókša. Tím jsme se stali způsobilými pro vstup do Pandžábu, který obývají hrdí Sikhové. K nim se máme připojit v bojí proti kultu vyznavačů bohyně Khálí, kteří usilují rozpoutání chaosu. Bohužel pro naši expedici nás těsně před Pandžábem zastavila hlídka Sikhů. V této době chaosu jsou k nově příchozím nedůvěřiví. Museli jsme projít mnoha zkouškami, aby nás přijali mezi sebe. To se nám ale v nočních hodinách povedlo.

Úterý - desátý den expedice

Poslední programový den nastal… a napětí mezi dětmi se ráno dalo krájet. Zejména, když byli vysláni do lesa, aby přinesli co nejvíce dřeva na večerní pohřební hranici pro padlé bojovníky, protože každý věděl, že odpolední bitva v Pandžábu, s vyznavači bohyně Kálí, nebude beze ztrát na životech.
Poté ještě došlo k drobným předbojovým přípravám, jako navázání náramků se životy, válečné tetování a malování, a duchovní příprava na boj ve formě meditace a odříkání bojové mantry. Odhodlání bránit kolo života bylo spontánní a nezměrné.
Samotný boj byl náročný, protože účastnící expedice – nyní spolubojovnice a spolubojovníci pandžábských Sikhů (mimochodem národ s hodně zajímavou životní filozofií, s ohledem na to, v jakém regionu se nachází) – museli dobít několik území ovládaných bohyní Kálí a prokázat všestranné bojové dovednosti, aby zbavili bohyni Kálí jejích rukou, zranili její srdce a omráčili její mysl. Když toto dokázali, otevřela se dětem cesta přímo ke kolu života, u kterého došlo k zakončení celotáborové motivace. Věříme, že jsme dětem ukázali zase něco nového, co není až tak běžné v našem evropském civilizačním okruhu. V žádném případě jsme dětem „neindoktrinovali“ východní náboženství, to ani nebylo naším cílem, ale jen jsme poukázali na to, že civilizace na opačné straně světa může mít ideje a myšlenky, které jsou přijatelné pro spoustu lidí bez rozdílu rasy a vyznání. A zejména jsme se dětem snažili vysvětlit, že jejich současné chování formuje jejich budoucnost… neboť jak každý správný Ind ví, tak „karma je zdarma“.

A s ohledem na volný průchod emocí při posledním táboráku věříme, že to co děláme, tak děláme dobře a že se k nám vaše děti budou rády vracet. Jsme za to rádi. Je to jistá forma odměny za to, co nezištně děláme. Hezké ráno a tolerujte, prosím, tu hromadu špíny, kterou si dnes z tábora přivezete domů…

Jak jsme se měli na výletě

Jak jistě víte, situace nám neumožnila realizovat tradiční letní dětský tábor, a proto jsme se všichni těšili alespoň na dvoudenní pěší výlet po Chřibech (celkem 23 km), s přespáním v osvětimanské škole. První část cesty byla vlakem z UH do Bohuslavic. Brzo ráno jsme se všichni začali na nádraží scházet, a přestože je půlka prázdnin, podle oblečení účastníků bylo jasné, že nejtepleji zrovna není. Naštěstí počasí se neodrazilo na naší dobré náladě, a tak jsme mohli vyrazit na výlet s úsměvy na tvářích.

Cesta do Bohuslavic rychle uběhla, a po přečtení organizačních věcí jsme se vydali na naši první pěší část cesty. Kdo ještě nebyl po ránu úplně při smyslech, tak ten po této fázi byl probuzený dokonale. Jako první nás po opuštění nádraží totiž čekal velmi strmý kopec, který, i vzhledem k těžkým batohům, dal zabrat nejednomu účastníkovi. Naštěstí dále cesta ubíhala docela rychle, a terén byl rovněž přátelštější než na začátku. Rozhovory běžely na plné obrátky a děti i dospělí, si mohli vzájemně sdělovat nejrůznější zážitky od doby, co se neviděli.

Ovšem nebylo to pouze o chození. Po cestě jsme několikrát zastavovali na delší pauzy, které jsme kromě kunzumace občerstvení vyplnili i různými hrami, jako je „lidské člověče nezlob se“, netradiční hrou s prkny na hlavách, nebo hra, která otestovala znalosti každého účastníka o jiných dětech na výletě. Jedním ze záchytných bodů našeho výletu byl i rekreační resort Relaxx Čeložnice, který je jen co by kamenem dohodil od našeho tradičního tábořiště. Po krátké vzpomínce na tábory jsme se vydali na závěrečnou část cesty – do Osvětimanské školy. Po zamračeném dopoledni se na nás ke konci cesty konečně usmálo sluníčko, a tak byl závěr cesty zase o něco příjemnější.

Po příchodu do školy, kdy jsme ze sebe sundali všechna břemena, co nás tížila, všechny děti najednou ožily. Zahráli jsme si na hřišti fotbal, tradiční táborovou hru Kubb, apod. Když se začalo stmívat, rozdělalli jsme oheň, a začali opékat špekáčky. Po úplném setmění čekala výletníky ještě noční hra pod vedením dr. Indiana Jonese, kterou si všechny děti rovněž užily. Ale ani to nebylo všechno. U táborového ohně nemohla chybět kytara, a tak za zpěvu klasických táborových písní byli večer a vlastně taky celý den pomalu ale jistě naplněni.

I přes poměrně chladné počasí naši starší táborníci úspěšně přečkali noc na půdě travnatého hřiště Osvětimanské školy a hned ráno se spolu s mladšími účastníky, kteří spali v tělocvičně, zapojili do kolektivních her – převážně volejbalu, fotbalu, Kubbu a dalších. Sluníčko nám přálo už od rána, a proto začátek pochodu na Smraďavku, přes rozpálené Osvětimanské paseky, nenechal jediné tričko suché. Les nám potom poskytl příjemný stín na krátké občerstvení a prostředí na hru, zasazenou do období vzniku Osvětiman, jejichž vznik je opředen nejedním tajemstvím. Her bylo po cestě (která byla znatelně kratší než předchozí den – 8 km) hned několik. Děti si vyzkoušely, jak nejrychleji překonat řeku po kluzkých kamenech, otestovaly svou „skladnost“ na malém prostoru a potopily se do vraku starobylé lodi. Po příchodu na Smraďavku jsme navštívili místní restaurační zařízení, kde jsme se krátce občerstvili a zamířili do stínu vysokých starých stromů, kde jsme společně odpočívali, dohrávali Kubb (mistrovský tým vedoucích byl vyzván přeborníky z řad dětí a i přesto zůstal nepokořen) a vyčkávali do příjezdu rodičů.

Zapsali: Honza Matěj Matějíček a Laďa Ilík

Den první - neděle 28. července

Stáli při nás všichni svatí... NEPRŠELO! ;-)
Nábor do agentury L.O.V. proběhl úspěšně. Při příchodu do tábora prošly děti vstupní prohlídkou a následně absolvovaly táborový kemp, který obsahoval mnoho aktivit, které prověřily schopnosti nastávajících agentů. Děti si prošly mimo jiné bezpečnostní prověrkou na detektoru lži (to byste nevěřili, co na sebe prozradily!), ohodnotili jsme jejich psychickou i fyzickou odolnost, motoriku, paměť a další vlastnosti, které by měl správný člen zásahové jednotky mít.
Přijetí do agentury bylo završeno noční stezkou, během které absolventi náborového kurzu obdrželi legitimace s označením příslušnosti k zásahovým jednotkám Neon, Argon, Krypton, Xenon a Radon.
K našemu překvapení děti prokázaly vzornou morálku a během 30 min po noční hře byly všechny v limbu. ;-)

Den druhý - pondělí 29. července

Probuzení v Údolí smrti bylo nesmírně suché, horké a psychicky náročné, proto jsme ihned ráno kvalitním jógovým cvičením a tréninkem imaginace posilnili svého vyprahlého ducha. Problém sucha jsme se snažili vyřešit dotacemi a přímluvou u pana premiéra, byrokratická činnost byla velmi náročná a i přes veškerou snahu se nám nepodařilo získat dostatek Českých Karlíků k vyřešení soudobého problému se suchem. K minimalizování následků suchých časů jsme vyzkoušeli různé survivalové metody získávání vody bez běžných vodních zdrojů. K posunutí své sféry působnosti jsme zahájili putování směrem k oceánu, na cestě jsme překonali mnohé náročné překážky, které stmelily našeho týmového ducha. Naše idealistické představy o nádherném čirém oceánu velmi rychle zmizely. Stačil jeden pohled na přeplněné moře plasty a umírajícími hejny různých mořských tvorů k zahájení záchranné a čisticí akce. Podařilo se nám zachránit deset různých vodních živočichů. Neuvěřitelné množství odpadků nás přimělo naučit se správnému třídění. Večerní program pokračoval ve snaze vyčistit oceány výrobou tekutého likvidátoru mikroplastů ze dvou různých tinktur. Dnešní krizové situace nás naučili mnohému a po vydatném spánku se pustíme do nových dobrodružství. LOVu ZDAR!

Den třetí - úterý 30. července

Dnes ráno se děti probudily za zvuku sirény, značící příchod nebezpečí. Po krátké rozcvičce, byly obeznámeny s hrozbou biologického útoku, která se na nás valí. Naše agentura se stala známou, že začala být trnem v patě jednomu z nejobávanějších teroristů, kteří po našem světě kráčeli. Museli jsme na to zareagovat, bleskovým výcvikem našich agentů, aby na tuto hrozbu zvládli zareagovat, jak se patří. Kupříkladu nabyli zkušeností, jak se bránit před nemocemi a chemickým útokem. Zkrátka prošli jím na výbornou. V druhé části dopoledne, tak byli schopni postavit se čelem přesile příslušníků teroristické skupiny vyhrožujících vypuštěním neznámé nemoci. Naši agenti úspěšně zabavili zkumavky obsahující tuto zákeřnou nemoc a následně tyto členy polapily, aby mohli být dohnáni k zodpovědnosti. Ale bohužel pro nás to byla past! Jejich vůdce obětoval pouze pěšáky a sám se zhostil vypuštění nákazy. Ta pronikla do světa a nám připadl úkol nalézt na ni lék a zabránit tak pandemii. Po obědě jsme se vypravili do laboratoře, ve které tato nemoc vznikla. Teroristé si byli vědomi, že jsme jim na stopě, tak tuto laboratoř zamořili všemi možnými nemocemi. Proto se tam nedalo zůstat déle než 45 sekund s našimi nejmodernějšími ochrannými pomůckami. Ale podařilo se, našli jsme to, co jsme hledali. Informace vedoucí k rozluštění původu nemoci. Díky tomu jsme objevili původce nemoci a mohli jsme tak zahájit výrobu léku. Bohužel informace nebyli kompletní a proto lék neměl stoprocentní účinnost. Ale naše agenty se nakonec zachránit podařilo.

Den čtvrtý - středa 31. července

Dopolední náplň dne tvořil nácvik nejrůznějších hasičských dovedností pod dohledem odborníků z oboru. Agenti si tak postupně vyzkoušeli přenos raněných na nosítkách, vyprošťování zaklíněných osob, překážkové dráhy se záchranným vozidlem i bez něj a v neposlední řadě se naučili hasičskou terminologii. Vedle toho proběhlo focení jednotlivých oddílů včetně jejich přímých nadřízených. Po svačině a následně i po obědě došlo k otestování dříve nabytých dovedností v praxi, když proběhla rychlostní štafeta ve stylu "strongman" (přitahování dřevěných palet přivázaných na lana) a vyvrcholením bylo absolvování ostrého požárního zásahu, ve kterém se otestovala nejen fyzická zdatnost jednotlivců, ale i jejich týmový duch a schopnost spolupráce. Odpoledne se neslo v duchu nevyzpytatelného počasí, agenti naší agentury se museli vyrovnat s jeho nepřízní. Na základně probíhaly týmové aktivity, jenž měly procvičit schopnost týmové koordinace a přesnosti. V pozdější fázi odpoledne jsme navštívili odpočinkové centrum, ve kterém agenti doplnili síly a nechali zrelaxovat namožené svaly. Po zaslouženém odpočinku byli agenti důkladně očištěni od bahenních zábalů a poté následovalo testování zástupců jednotlivých týmů v různých disciplínách (např.. zručnost s čínskými hůlkami, síla prstů při stisku kolíku,...).

Den pátý - čtvrtek 1. srpna

Dne 01.08.2019 byly výsadkové oddíly L.O.V. rychlého nasazení Xenon, Argon, Neon, Krypton, Radon vyslány do oblasti Mexického zálivu. Havárie plovoucí ropné plošiny Deepwater Horizon při vrtání hlubinného vrtu a následná exploze hrozila ekologickou havárií s rozsáhlými následky pro celou oblast. Samotný vrt totiž zůstal otevřen a začalo z něj unikat velké množství ropy přímo do moře.

Mise "Deepwater Horizon":
1. "COASTGUARD": Záchrana a evakuace přeživších pracovníků ropné plošiny. (Koupaliště Staré Město & Kyjov)
2. "BIG CASTLE LAND": Zjištění aktuálního stavu následků šíření ropné skvrny na 20 předepsaných koordinátech. (Velehrad)
3. "ALFA BRAVO CHARLIE": Komunikace s centrálou mise o stavu hašení ropné plošiny. (Archeoskanzen Modrá)
4. "OIL SPILL": Noční snímkování 81 sektorů Mexického zálivu, analýza rozsahu a šíření ropné skvrny. (Archeoskanzen Modrá)

Dílčí mise byly úspěšně ukončeny s vynikajícími výsledky. Zítra nás čeká dlouhý pochod zpět na domovskou L.O.V. základnu. Proto v zájmu zabezpečení klidného spánku pod širým nebem byly ustaveny speciální strážné oddíly tzv. Kozí hlídky ;-) Zasíláme velké poděkování za umožnění pobytu a přespání v krásném a rozsáhlém areálu Archeoskanzenu Modrá.

Za velení LDT L.O.V. Vedoucí dne: Sinuhet

Den šestý - pátek 2. srpna

Celý den se nesl ve znamení návratu z mise Deepwater Horizon zpět do táborové základny. Čekala nás dlouhá a náročná cesta (30 km), kterou však členové výsadkových oddílů bez problémů a větších úrazů (zato však nespočet puchýřů) do jednoho zvládli. Po cestě jsme navštívili řadu významných turistických bodů v oblasti a v podvečer dorazili do cílové destinace. Zde se nám dostalo špičkové péče z řad našich zdravotníků, kuchařů, fyzioterapeutů a také lázeňských pracovníků. Zbytek dne již probíhal v poklidném, relaxačním duchu a po západu slunce se všichni agenti odebrali do svých ubikací k regeneraci.

Den sedmý - sobota 3. srpna

Česká polární stanice Gregor Mendel v Antarktidě se nehlásí. Naším úkolem bylo vydat se do studených oblastí a zjistit, co se stalo. Čekala nás dlouhá cesta přes oceán a celou Jižní Ameriku. Proto si hned ráno oddíly obešly všechny jihoamerické konzuláty a získaly povolení ke vstupu. Před odletem jsme prošli důkladným výcvikem první pomoci, obvazování a transportu zraněných. Obloha se zatáhla a ochladilo se. Přesně tak to vypadá na jižní polokouli nyní, když mají opačné roční období - zimu. Po obědě si děti připravily své letenky, prošli přes kontrolní gate a nastoupili do letadla (jídelny). Letušky je usadily a předvedly předletovou instruktáž. Vzlétli jsme a na plátně jsme sledovali svůj let na ostrov Jamese Rosse. Letadlo letělo ve slabém dešti. Po přistání jsme vyšli z letadla, oblékli pláštěnky a vyrazili jsme do lesa. Hledali jsme zraněné osoby. Záchranu nám komplikovaly bouřkové víry (vedoucí s puckami), přes které nešlo projít. Děti se musely mezi sebou domlouvat, jak se dostat ke zraněným osobám, správně je ošetřit a bezpečně transportovat dolů na cestu.
Podařilo se to na 90% - ztráty přiměřené :-)
Vrátili jsme se na základnu a uspořádali si polární olympiádu. Přestalo pršet, ale čepice a šály se docela hodily. Čekaly nás čtyři disciplíny - boby, curling, biatlon a sjezd na lyžích. Krásně jsme si to užili..
Po večeři se zasedlo k ohni, kde týmy předvedly své nápadité reklamy na české výrobky ověřené v Anktartidě. Příjemná zábava s písničkami skončila v deset, kdy jsme šli do hajan. Dobrou noc z Antarktidy!

Den osmý - neděle 4. srpna

Do nedělního rána agenti nevstávali s příliš optimistickým výhledem. Seismologové, monitorující místní oblast, vydali varování před zvýšenou činností nedaleké sopky El Chichonal. Členové agentury LOV tak ihned započali s návrhy a následnou konstrukcí bezpečných budov, které by přežily následky výbuchu jako zemětřesení, tsunami nebo letících předmětů. Poté urychleně zorganizovali řízenou evakuaci, během které se snažili posbírat to nejdůležitější, co by mohlo zvýšit jejich šance na přežití, případně ulehčit období po katastrofě. Odpoledne přišla ona chvíle, kdy na obývanou oblast zaútočily přírodní pohromy. Stavby, které ráno naši agenti postavili, se ukázali jako velmi kvalitní, pevné a vysoce bezpečné, díky čemuž celá posádka přežila. Někteří jiní obyvatelé však to štěstí neměli a tak bylo zahájeno prohledávání sutin a vyprošťování osob. Členové agentury LOV profesionálně a zkušeně přistoupili k této práci, čímž zachránili mnoho životů a zabránili tak ztrátám na životech. Večer si tak zasloužili patřičné veselí u táborového ohně.

Den devátý - pondělí 5. srpna

Den dětem začal výživnou rozcvičkou, která je nabudila k excelentním výkonům, které udrželi po celý den. Rozcvička byla dobrým základem pro dopolední "sedmidenní test", který jen dvě čtveřice agentů dokázaly absolvovat v čase těsně pod jednu hodinu! Nicméně i ostatní skupinky zasloužily uznání, protože si všichni museli máknout jak fyzicky, tak psychicky.
Odpoledne nás v naší základně překvapil BLACKOUT. Opravdu nepříjemná záležitost, kvůli které byly naše zásahové oddíly nasazeny v důležitých objektech, aby zajistily bezpečný chod nemocnice, čističky vody, banky virů a bakterií, letiště a v neposlední řadě agrozemědělského statku.
Jakmile bylo bezprostřední ohrožení eliminováno, vrhli jsme se na odstranění problémů v samotné přenosové energetické síti. Obnovili jsme funkci transformátorů, natáhli vedení vysokého napětí a nakonec stabilizovali frekvenci elektrické sítě. V nočních hodinách jsme se ještě pokusili aktivovat přenos energie pomocí laserových paprsků, ale tato technologie už byla nad naše síly, i když jeden z oddílu byl jen krůček od úspěšného splnění zadaného úkolu.
Všichni členové agentury akceptovali doporučení jít včas na kutě s očekáváním toho, co jim přinese závěrečný den...

Den desátý - úterý 6. srpna - Jaderná hrozba aneb zkrocení zlých atomů

Brzy ráno byl vyhlášen v naší agentuře poplach. Jednotky byly přinuceny okamžitě nastoupit, a poslechnout si informace o aktuálním nebezpečí. Naneštěstí bylo oznámeno, že onou hrozbou je hrozba jaderná. Teroristé se zmocnili jaderné elektrárny, zablokovali řídící panel a snažili se vyvolat světovou katastrofu.
Proto byly jednotky na ranním nástupu okamžitě poslány do terénu vyhledat soubor pomůcek, které měly zajistit výrobu ochranných obleků a masek proti ozáření.
Přes dopoledne byly obleky a masky vyrobeny, a pečlivě zkritizovány a otestovány komisí složenou z jaderných inženýrů.
Před obědem jsme stihli absolvovat zasedání parlamentu, na kterém vystoupili světoví odborníci s prosbou o zakročení proti teroristům, a kde probrali možnosti řešení situace. Byla určena skupina agentů, kteří podniknout přímý útok na elektrárnu. Zároveň byla určena menší skupinka vybraných jedinců, kteří se dobrovolně přihlásili na sebevražednou misi do oblasti Pripjať, až do samotného srdce vybuchlého reaktoru, kde měli získat kódy, potřebné k odblokování řídícího panelu elektrárny, ovládané teroristy. Sebevražedné misi velel cpt. Price s obrovskou pomocí STALKERa, který danou oblast velmi dobře znal a přesně věděl, co agenti potřebují získat. Po strastiplné cestě plné nástrah a úkolů se jim nakonec podařilo dostat se do vybuchlého reaktoru v Chernobylu, ze kterého vyzvedli vysílačku, ze které byl vydán signál obrovské bojující skupině. Díky tomuto signálu se podařilo teroristy definitivně porazit, převzít kontrolu nad elektrárnou a odvrátit jadernou katastrofu, která by dosáhla světových rozměrů.
Po bitvě se mohli agenti těšit na svlažení se v nedaleké dekontaminované hospůdce, která poskytla potřebné tekutiny po náročné misi a bitvě.
Večer se poté nesl v duchu závěrečného ohně, všeobecného veselí pramenícího z vítězství a luxusních hamburgrů, které nám po vyčerpávajícím odpoledni přichystali naše tety kuchařky.

Zpravodajství z císařského dvora - 1. den

Po příjezdu dětí do tábora se náš tábor začal pomalu, ale jistě ponořovat do renesančního stylu. První vybalení věcí v osobních komnatách se nesetkalo s problémy. Děti hned mohly hrát první a důležitou hru, ve které se dozvěděly, do jakých cechů vlastně patří. Následoval přesun do Rudolfinské doby. K tomu nám pomohli ti nejlepší vědci planety pomocí svých objevů. Přesun se zdařil a táborníci se ocitli rovnou na volbě nového císaře. Rovnou se zapojili a s jejich pomocí se podařilo zvolit Rudolfa II. (krátce RII) římským císařem, čímž byl RII velmi potěšen a přislíbil jim za odměnu místo ve své laboratoři a dobrou peněžitou odměnu. Den byl zakončen slibem táborníků, že budou věrní Rudolfovi a budou vykonávat svoji službu naplno a svědomitě.

Zpravodajství z císařského dvora - 2. den

Dopoledne začala výuka alchymistických cechů. Písaři se naučili správně seříznout brk a vytvořit pečeť. Šperkařská dílna vyráběla nádherné amulety štěstí. Pekaři upekli dnes rohlíčky obzvláště vypečené. Alchymisté vyráběli prskavky, dábelský oheň. Apatykáři měli voňavé bylinky a připravili z nich lektvary. Před obědem proběhla v lese klasická hra „lišák“ na téma Rudolf II a jeho doba. Za prokázané znalosti získaly děti pozvánku na Císařský ples. Po obědě se vypravili do Staré čtvrti mezi alchymisty, aby našli informace o šému, pomocí kterého lze oživit Golema. Nasbírali vzácné alchymistické přísady, ale museli dávat pozor na bandity. Těm se nakonec vyhnuli. Pak potkali starého židovského mudrce, který jim výměnou za vzácné přísady dal indicie k nalezení šému. Šém byl uložen půdě Staronové židovské synagogy. Večer za příjemného chládku se konal velkolepý Císařský ples s bohatou hostinou, kde každý cech předvedl svůj tanec a alchymisté své pokusy. Císař pak dostal šém a byl nadšen. Ale šém nejde otevřít, je chráněn číselným kódem. A ten budeme muset odhalit zítra. Ples končil za svitu hvězd.

Zpravodajství z císařského dvora - 3. den

Ač Rudolf II. netrpělivě očekává, že tovaryši alchymistických nauk napřou své síly směrem k rozkódování nalezeného Golemova šému, tak veškeré tovaryšstvo opustilo císařský dvůr a dalo přednost krátkému výletu zakončenému pobytem na koupalištích v Kyjově a Bohuslavicích. Po návratu v podvečer zázračně rychle načerpali síly a byli svědky skvělého magického pokusu, při kterém byla uvolněna energie ve výši několika desítek TNT (Hirošima hadr). Následně se setkali s císařským orákulem – Sirael, a poté s dvorním archivářem, který dokázal navnadit děti na noční hru, při které pod ochranným světlem svíčky luštily pentagramovou hádanku, jejímž výsledkem bylo získání pětimístného kódu k šému, z něhož se vyklubal USB disk, kompatibilní s dnešními technologiemi. Doposud vše OK, R2 je nadšený! Nicméně po vložení šému do NTB nastává FATAL ERROR kvůli nízkému napětí vnitřních obvodech šému (R2 už není nadšený) a v následujících dnech musí děti vyřešit, jak dobít energii šému natolik, aby se dostaly k obsahu disku a pokročily ve výzkumech vedoucí k oživení Golema.

Zpravodajství z císařského dvora - 4. den

Ráno vyhlásil R2 svůj první úkol pro tovaryše alchymistických nauk. Mají namíchat směs, kterou by se daly vytvořit velké bubliny. Děti se vydaly do města mezi řemeslníky a nakupovaly, co bylo třeba. Ceny byly vysoké, musely si najít práci a získat další tolary. Dnešní směnný kurz byl 1 zlaťák za 10 stříbrňáků. Čile se obchodovalo a smlouvalo s bednářem, pekařkou či lazebníkem. Tvrdé vyjednávání bylo u apatykáře, který požadoval hodně zlaťáků na recept na bubliny. Pracovalo se u kováře s podkovami, zatloukali se hřebíky u tesaře, kameníci stavěli hrady, chytaly se ryby pro starou rybářku. Soukeník platil za pomoc při hašení svého domu. To vše přineslo výsledek – máme vše potřebné a směs je hotová.
Odpoledne jsme nádherné bubliny předvedli císaři, ten byl nadšen a nevadil ani krátký deštík v průběhu bublinkových šou. Do večeře jsme ještě stihli zachránit mistra Johna Dee ze spárů loupežníků, dobýt pět hradů a získat v nich ukryté listiny. Tyto listiny byly psány šifrou, kterou jsme vyluštili. A také jsou označeny symbolem Slunce. Byl to hledaný návod na zdroj magické energie. Zítra musíme získat vše potřebné pro sestavení zdroje.

Zpravodajství z císařského dvora - 5. den

Za rozbřesku dnešního dne, pověřil císař Rudolf II. alchymistické cechy pod vedením Johna Dee, aby se vydaly na pouť na daleký západ do Británie. Jejich hlavním cílem bylo pátrání po předmětech umožňujících doplnit energii šému, tedy dílech potřebných k sestavení zdroje magické energie.

Plán trasy:

Čeložnice – Bohuslavice u Kyjova – Vracov – Milotice

John Dee, kartograf, chemik, alchymista a cestoval byl ve své době jedním z nejvýznamnějších učenců. Jako osobní rádce a tajný agent anglické královny Alžběty I. měl její plnou důvěru. Díky tomu se podařilo v nočních hodinách proniknout všem alchymistickým cechům do zámecké zahrady v Miloticích a uskutečnit zde rozsáhlá pátrání po exotickém citrusovém ovoci a podivných nevzhledných hlízách z cizího světa. Však orientace ve spletitém a rozsáhlém labyrintu zahrady, vyžadovala nejprve pečlivý průzkum cest a reálií v ní ukrytých. S pomocí tajné mapy a alchymistických symbolů se podařilo vypočíst hodnotu Monas Hieroglyphica, symbolu, který byla klíčem ke vstupu do tajných částí zahrady. Zde se nám úspěšně podařilo vypátrat a utrhnout plody exotického ovoce a ve sklepení pak najít i potřebné hlízy. Cíl naší cesty byl naplněn.

Zpravodajství z císařského dvora - 6. den

Dnes ráno se mladí alchymisté za doprovodu R2 vydali na letohrádek královny Alžběty v Miloticích, kde byla v rámci audience u královny uspořádána prohlídka zámeckých komnat. Po dopoledním čajovém dýchánku následoval přesun s pomocí motorového kočího (autobus) do kyjovských lázní. Vodní osvěžení v parném letním dni přišlo vhod a celá družina posléze pokračovala ve svém návratu zpět do svých alchymistických dílen v Čeložnicích, což nakonec navzdory vysokým teplotám zvládla. Večer proběhl pokus o sestavení zdroje magické energie pro šém. To se nakonec podařilo a získali jsme instrukce pro další putování v nadcházejících dnech (sběr DNA Rabiho Löwa).

Zpravodajství z císařského dvora - 7. den

Ráno zjistil náš tábor, že Prahu zasáhla morová epidemie a několik mrtvých obyvatel bylo vyneseno ze svých příbytků a poprášeno vápnem. Dopoledne nás navštívili pouze 2 mušketýři, ale vydali za víc než 3, mnozí z našich z našich táborníků si vyzkoušeli střelbu z jejich zbraní. Po obědě jsme se seznámili s Giuseppem Arcimboldem a pomohli mu sestavit jeho obrazy. Poté se věnovali astronomii při tvoření souhvězdí. To nejpodstatnější z celého dne však bylo vymýcení moru pomocí postavení morového sloupu. Na závěr táborníci získali za své zásluhy část DNA Rabiho Löwa.

Zpravodajství z císařského dvora - 8. den

Táborníci se probudili do sluncem zalitého dne. A ihned po odborných dílnách se vydali směr Praha i s cennostmi pro R2. Cesta však nebyla snadná. Po cestě na ně číhali bandité a jiné nástrahy. Po příjezdu na císařský dvůr se naše družina zúčastnila rytířských klání, doprovázených možností vydělat si značný obnos sázením.
Po svačině se vydali na místní tržiště, kde nechyběly hazardní hry, zloději a lynčování lapků. Po večeři pod širým nebem byli tovaryši svědky popravy zrádného kriminálníka, po které následovala první pitva v Českých zemích, provedená samotným Janem Jeseniem. Ke konci dne se jim podařilo vydražit v aukci další část DNA rabiho Löwa a jiné předměty a služby.

Zpravodajství z císařského dvora - 9. den

Tycho de Brahe se dozvěděl o naší snaze oživit rabiho Löwa pomocí DNA. Svůj relikviář s potřebnými ostatky nám nabídl za pomoc při zmapování hvězdné oblohy. Po naší úspěšné hvězdářské práci a následném získání relikviáře jsme z lebky extrahovali poslední potřebný kus DNA. Za jasné noční oblohy jsme doputovali až na židovský hřbitov, kde jsme pomocí složitých zaříkávání a magie oživili rabiho Löwa, který nám velmi ochotně poskytl svůj jedinečný návod na výrobu Golema. Dnešní den a především noc byla pro naše cechy velmi úspěšná.

Zpravodajství z císařského dvora - 10. den

Poslední programový den… Postrach vedoucích… Den, kdy se celoroční práce může obrátit vniveč…
Tak to se nestalo! Byl to den nabitý očekáváním už od rána, kdy si každý cech vytvořil svého minigolema a následně se statečně bránil útokům Rudolfova zákeřného bratra Matyáše, který i přes urputnou obranu císařských mušketýrů uštědřil Rudolfovi porážku a zničil všechny pečlivě opečovávané byliny pro elixír mládí. Rudolf nám tedy neomládl. Bohužel.
Nicméně pomsta chutná nejlépe za studena a tak jsme nabrali síly a poté vtrhli do Uher, kde jsme v lítém boji dobili Matyášův hrad, kde jsme získali poslední informaci k tomu, jak oživit Golema. No a poté, co jsme smyli krev a prach z bojiště, tak pro nás Rudolfovi nejlepší mágové a alchymisté připravili velkolepé představení plné pokusů a završené oživením Golema, který promluvil k dětem. To vše bylo několikrát přerušeno potleskem přihlížejících dětí, což bylo nejcennějším ohodnocením úsilí všech vedoucích. Letos byly děti skvělé a Rudolf II. se s nimi při závěrečném projevu jen velmi nerad loučil, když je propouštěl ze svých služeb.
A následně už propukla uvolněná zábava, kdy se nejprve promítaly ty nejlepší filmové díla z loňského tábora s tématikou „Hollywood“ a následně se u ohně přezpíval téměř celý zpěvník s několika hymnami z uplynulých let.

Rudolf II. se loučí, ale je mu líto, že i tento tábor má svůj nevyhnutelný konec…

Filmová studia Hollywood 1. den – neděle 30. července

Po příjezdu dětí do tábora se náš tábor začal pomalu, ale jistě ponořovat do renesančního stylu. První vybalení věcí v osobních komnatách se nesetkalo s problémy. Děti hned mohly hrát první a důležitou hru, ve které se dozvěděly, do jakých cechů vlastně patří. Následoval přesun do Rudolfinské doby. K tomu nám pomohli ti nejlepší vědci planety pomocí svých objevů. Přesun se zdařil a táborníci se ocitli rovnou na volbě nového císaře. Rovnou se zapojili a s jejich pomocí se podařilo zvolit Rudolfa II. (krátce RII) římským císařem, čímž byl RII velmi potěšen a přislíbil jim za odměnu místo ve své laboratoři a dobrou peněžitou odměnu. Den byl zakončen slibem táborníků, že budou věrní Rudolfovi a budou vykonávat svoji službu naplno a svědomitě.

Filmová studia Hollywood 2. den – pondělí 31. července

Téma dne: Japonsko ve filmu a obrazech. Průvodcem dětí v tomto dni byl celosvětově uznávaný režisér Akira Kurosawa. Kromě úvodních filmařských dovedností umožnil dětem proniknout do tajů ninja výcviku, dobývat pro šogůna nepřátelské provincie, zúčastnit s nebo jen sledovat turnaj v sumo a seznámit se s průběhem čajového obřadu za použití dobových reálií. Den byl završen průchodem přes území temných ninjů a obtisknutím prstu do horkého vosku. Den jsme si všichni bezvadně užili. Děti byly skvělé.

Sayonara. Akira

Filmová studia Hollywood 3. den – úterý 1. srpna

V úterý začal velmi horký den, jako stvořený k návštěvě vyprahlého Marsu. Dopoledne začínáme odbornými filmařskými dílnami. jsou to: kaskadéři, animátoři, maskéři a dabing. Při dabingu děti zkoušejí vytvářet zvuky kroků a další ruchy, také namlouvají ukázky ze známých filmu. V maskérské se kromě vytváření hrozivě vypadajích jizev učí pracovat s parukami, denním i nočním líčením. I kluci si vyzkoušeli roli krasavice. Byla tu velká legrace. Po dílničkách jsme otestovali raketové motory na nízké oběžné dráze a seznámili jsme se s produkty vesmírné zbrojovky. Po úspěšném startu dvou raket jsme se konečně dostali na Mars a pokusili jsme se rozluštit tajemnou zprávu mimozemšťanů. Večer jsme s nimi úspěšně navázali první kontakt a meziplanetární přátelství.

Filmová studia Hollywood 4. den – středa 2. srpna

Po (ne)úspěšném pokusu o přesun na Mars se táborníci ocitli v pravěku na celý den. Pod vedením veleúspěšného Karla Zemana měli za cíl tuto nelehkou zkoušku zvládnout, což se nakonec se ctí povedlo. Hned ráno přišlo probuzení za zvuků džungle. Následně si museli členové filmových štábů připravit plavidla a lodě. K obědu byl kanec (vepřo-knedlo-zelo). Po obědě vybudovali v lese přístřešky a celé pravěké vesnice. Ale ani to nebylo všechno. Posledním úkolem bylo obstarat si potravu a skolit stádo divokých, nebezpečných mamutů. Se zapadajícím sluncem se všichni společně sešli a povídali si o tom, jak se jim dnes dařilo. Zpěvem u ohně vítali noc a uchystali se ke spánku.

Filmová studia Hollywood 5. den – čtvrtek 3. srpna

Hollywoodská filmová studia Pixar, Warner Bros, Universal Pictures, Dream Works a 20th Century Fox se společně zúčastnila natáčení dvoudenního dobrodružného westernového filmu. Odvážní jezdci „Ponny Express“ linky první den zdolali 16 km na trase Holywood – Deadwood city a za cenu vlastního života dopravili všechny vypravené zásilky do místa určení. Za odměnu si všichni jezdci a filmové štáby dopřáli báječné osvěžení v osvěžujícím Stříbrném jezeře.Za odvahu a dovednosti prokázané ve službách „Ponny Expressu“ byli jezdci přijati do služeb detektivní agentury „Pinkerton National Detective Agency“. Za svitu baterek se podařilo všem pátracím týmům zajistit stopy potřebné k dopadení nebezpečného uprchlého vězně, polapit ho a transportovat ho zpět do cely. Po náročném dni jsme ulehali pod bezmračnou oblohou a usínali vstříc novým dobrodružstvím.

Filmová studia Hollywood 6. den – pátek 4. srpna

Po náročném dni, kdy jsme se dostali do Ždánic, jsme se tam i ubytovali v místní škole. Naše děti se probudily do krásného dne, jako stvořeného pro cestu do tábora. Po rozhodnutí táborového velení jsme se rozdělili na dvě skupiny, z nichž jedna se vracela do tábora část cesty autobusem.

Oddíl nejmladších táborníků se vydal autobusem přes Ždánice a Bukovany do Bohuslavic, kde se kvůli nepříznivému počasí místo koupání v místním bazénu zúčastnil prohlídky a přednášky v místním ART mlýně, o kterém jsme se dozvěděli mnoho informací, záhad a mýtů. Bylo tu muzeum, zajímavá zahrada se sochami se slámy a výtvarné dílny. Po velmi zajímavé prohlídce jsme se vydali přímou cestou do tábora, kde děti hrály hry Kubb a ringo a savovaly si trička. Společně s Bárou a Tomem secvičili country tanec, kterým později přivítali starší kamarády a táborníky.

Velcí táborníci: Na rozdíl od špuntů a zraněných jsme vyrazili po svých do Bohuslavic. Šlo se velmi dobře. Cestou bylo zataženo, ale jakmile jsme překročili práh koupaliště, ukázalo se sluníčko. Děti se osvěžily, občerstvily a pokračovali jsme v naší pouti do tábora. Na cestě do tábora už sluníčko pěkně pálilo, ale zvládli jsme ji s bravurou.

Filmová studia Hollywood 7. den – sobota 5. srpna

Náročná dvoudenní jízda Ponny Expresem společně s nočním přepadením se podepsala na ranním vstávání našich táborových účastníků. Po „náročné“ rozcvičce se vžili do rolí Zdeny Polhreicha a Jirky Babicy, když si vyzkoušeli Masterchefa v podobě vaření aztécké čokolády. Z jejich dovedností a prezentace byla porota naprosto beze slov. I přes stejný základ dokázaly jednotlivé týmy vytvořit širokou škálu chutí a vůní. Odpolední klid se nesl v příjemném duchu a plném břuchu.
Znalosti aztécké kultury dostatečně prověřil Janek Buben (Johnny the Drum) se svým Aztéckým kvízem. Dokonce ani nevalné znalosti účastníků se nepodepsaly na pohodové atmosféře slunného odpoledne. Následně se podařilo úspěšně pochytat všechny strážce duší a získat Masku smrti pod podmínkou, že bude navrácena Kruhu duchů a navždy zničena. A tak se taky stalo. Po setmění ostrého srpnového slunce, byla maska opět navrácena aztéckým duchům a věčný oheň ji spálil na popel.

Na základně v Čeložnicích opět zavládl klid a pokoj. Hollywood byl u toho.

Filmová studia Hollywood 8. den – neděle 6. srpna

Ráno se probudili čeložničtí Egypťané do atypického afrického počasí – do deště, který je provázel celým dopolednem a také i večerem. Táborníci si prošli historií starověkého Egypta od jeho sjednocení Menim až po Ptolemaia a Kleopatru.
Dopoledne odehráli scénky ve společných kostýmech, vyrobili si táborová trička, po obědě se snažili přimět na svou stranu boha Amona pomocí užitečných věcí při teleshopingu – to se na část dne podařilo. Odpoledne přiřazovali králům a královnám správné hrobky v Údolí králů a následně v lese nalézali své zmizelé oddílové faraony a faraonky. Následovala bitva s armádou Alexandra Makedonského a večerní setkání s Kleopatrou, která si z uchazečů o ruku – básníků, po rétorickém boji vybrala nakonec toho pravého. Den završilo promítání soutěžních i nesoutěžních snímků a lehký deštík.

Filmová studia Hollywood 9. den – pondělí 7. srpna

Po letech opět přišel mezi nás poručík Columbo s prosbou o pomoc při vyšetřování. Věhlasný tým detektivů se pustil do náročného pátrání a mezi deseti podezřelými odhalil skutečného vraha. Columbo jim za tuto pomoc pověděl o jednom novém případu, na kterém pracuje a o kterém by mohli jakožto výborní filmaři natočit film. Při příchodu na místo činu se seznámili s Alfrédem Hitchcockem, který jim nabídl spolupráci. Filmová díla, která začali vytvářet mířila přímo na večerní festival Čeložnické Vary. Po náročném obstarání vstupenek došlo na jejich slosování o VIP místa, která obnášela přímý výhled na plátno z vyhrazeného lóže a bohatý raut s obsluhou. První ročník festivalu zažil obrovský úspěch a již teď se plánuje ještě velkolepější druhý ročník.

Filmová studia Hollywood 10. den – úterý 8. srpna

Poslední herní den tábora se od rána nesl v pirátském duchu. Během dopoledne oddíly plnily pirátské = drsnější úkoly, za které dostávaly indicie. Ty je dovedly ke skryté mapě a následně v odpoledni k příbytku pirátského kapitána Černovouse, kde proběhla krutá lodní bitva završená „potopením“ k lodnímu vraku a vyzvednutím pokladu. Večer už byl věnován přípravám na předávání Oskarů, kterým bravurně provázel moderátor Janek Buben se svými hosty. Každý z účastníků tábora měl možnost postavit se na červený koberec a obdržet svého Oskara, protože vítězné snímky byly víceméně rovnoměrně rozložené mezi všechny oddíly. Všechny snímky mají svoji kvalitu, ale kvůli autorským právům je nelze šířit online. Budou uvolněny na specializovaném táborovém DVD, jehož zakoupení je „strongly recommended“ řečeno hollywoodskou hantýrkou.
Děti byly po celý týden a vlastně po celý tábor skvělé.

zapsal Akiro Kurosawa

Zpravodajství z Antiky - 1. den

Cesta do Čeložnice proběhla bez problémů. Bohové nad námi drželi ochranou ruku a déšť se spustil až poté, co děti prošly cestou do minulosti a navštívily legendární věštírnu v Delfách, kde jim Pýthie vyvěštily příslušnost v oddílech a přivítaly je v antice.

Po seznámení v oddílech se děti dozvěděly podrobnosti o životě ve starověkém Řecku a bohové Zeus, Poseidón a Dionýsos uzavřeli všechny negativní vlastnosti do Pandořiny skříňky. Kéž zůstane po dobu tábora uzavřená.

Zpravodajství z Antiky - 2. den

Pobyt dětí v antickém Řecku začal výukou abecedy a číslovek.

Vidina účasti na olympijských hrách vybičovala jednotlivé oddíly k nádhernému ztvárnění scény "Oběť bohů", kterou bohové přijali a svolili k zahájení olympijských her, které proběhly na fotbalovém hřišti v Čeložnici. Výkony jak jednotlivců, tak družstev, byly nadstandardní. I díky tomu se bohové rozhodli vyzvat k vzájemnému zápolení zástupce dětí, kteří byli zvoleni samotnými dětmi formou ostrakizace (střepinová volba). K všeobecnému překvapení bohové těsně prohráli! Euforii dětí z vítězství nad bohy zkalilo vyposlechnutí rozhovoru boha Dia, který bral vítězství dětí jako pohanu a za projevenou neúctu plánuje pomstu.

Chce změnit důležité okamžiky antických dějin tak, aby se historie ubírala jiným směrem a děti se nemohly vrátit do takové současnosti, jakou opustili. Jedinou nadějí na záchranu je to, že děti zajistí, aby antická historie zůstala taková, jakou ji známe.

Zpravodajství z Antiky - 3. den

Ráno jsme se probudili ve Spartě. Udatní spartští bojovníci již od brzkých ranních hodin okusili na vlastní kůži tvrdou výchovu ve formě čistoty, poslušnosti, loajálnosti a udatnosti. Své znalosti a dovednosti následně rozšířili v dopoledních antických odborkách, kdy se naučili stavit akvadukt, skládat mozaiky, tvořit Caesarovu šifru, střílet z prakostřílů a péct římský chléb. Poté táborníci vyhledali v nehostinném horském prostředí věštce - orákule, s jejichž pomocí získali dostatek informací k tomu, aby se dozvěděli o blížícím se perském nebezpečí.

V rámci přípravy na bitvu museli všichni absolvovat náročný fyzický trénink ve formě marathónského běhu. Přes veškeré útrapy a překážky válečníci zdárně stanuli tváří v tvář nepříteli - perskému vůdci Xerxésovi a jeho děsivě velké armádě. Ze svých řad Řekové zvolili několik nejudatnějších vojáků, kteří udatně čelili v Thermopylském průsmyku náporu nepřítele. Přesila byla však tak značná, že Sparťané i se svým vůdcem Leonidem hrdinně padli. I přes porážku si obyvatelé Čeložnicepolis nenechali nic líbit a ve večerním přepadu perského ležení zničili většinu zásob nepřítele, čímž zasadili významnou ránu a velkou měrou tak přispěli i k zachování historické přesnosti.

Zpravodajství z Antiky - 4. den

Ráno řecké družiny navštívili šest největších mudrců starověkého Řecka - Archiméda v Syrakusách, Hippokrata na Kosu, Pythagora v Samu, Thaleta v Milétu, Heróna v Alexandrii a Sokrata v Athenách. Každý z nich jim předal část svého umu - děti postavili válečné lodě o vysoké tonáži, sestavili sluneční hodiny, naučili se léčit, vyzkoušeli tryskový pohon a u Sokrata trénovali paměť. Děti jako trójské oddíly unesly ze Sparty nejen Helenu, ale také zlatý spartský poklad.
Po svačině proběhlo devět let Trójské války. Děti - teď už opět jako řecké oddíly, sbíraly hrdiny pro závěrečnou bitvu. Ale Trója byla nedobytná, musela se použít lest. V podvečer si děti vyrobily trójské koně, které nesli jednoho bojovníka či bojovnici z oddílu. Kvalitu díla posuzovala náročná porota a byla nadšená!
V noci se pak řecké oddíly shromáždily kolem Tróje, počkaly na světelný signál a vtrhly do města, jehož zlatý poklad si pak odnesly. Na zpáteční cestě se v rokli setkali s Odysseem, který se chystal domů. A pak už do spacáků a pořádně se vyspat. Zítra vyplouváme na dlouhou cestu na Ithaku! Dobrou noc.

Zpravodajství z Antiky - 5. den

Když se blížilo desáté výročí pádu Tróje, byli už všichni Achájové, kteří vyvázli z války, dávno ve své vlasti. Jen jeden z nich se ještě nevracel a ani nepřišla zpráva, že by zahynul. Byl to ithacký král Odysseus. Po porážce Tróje vyplul i se svými druhy, ale protože si znepřátelil boha Poseidona, byla jeho cesta spletitá a plná nebezpečenství.

Podařilo se nám získat díly mapy Odysseovy cesty a složili ji v jeden celek. Díky tomu jsme mohli postupovat v jeho stopách. Proklouzli jsme nebezpečným územím, kde řádí nestvůra Skylla, polyká a drtí lodě Charybda. Z ostrova kyklopů jsme unikli jen těsně a lstí. Obra Polyméfa nebylo potřeba opakovaně oslepovat, neboť jeho pochroumané oko se ještě zcela nezotavilo. Z jeho jeskyně (skalní útvar Kalíšek) jsme unikli přivázáni pod břichy silných beranů tam, kde obr dobytek neohmatával. Na ostrově Koryčany jsme ochladili rozpálená těla v ledových koupalištních pramenech. Na radu kouzelnice Kirké jsme důkladně prozkoumali Hádovu řísi (obec Střílky), sestoupili do podsvětí a setkali se zde s duchem slavného thébského věštce Teiresia. Duše Teiresiova nám předpověděla, že se na Ithaku vrátíme i proti vůli boha Poseidóna, budeme však muset překonat ještě mnoho překážek.

S vědomím dobré věštby a teplou bezmračnou nocí se nám dobře uléhalo pod olivovníky.

Zpravodajství z Antiky - 6. den

Včerejší putování o délce 22 námořních kilometrů a neustálá nebezpečenství nás sice zmohla, ale brzy s ranním rozbřeskem jsme opět vyrazili na dalekou cestu. I tentokrát se nám podařilo vyhnout se smrtelně nebezpečné Skylle a místo setkání s nymfou Kalypsó se několik z nás vyfotilo s Bolkem Polívkou.

Při opětovné návštěvě centrální části ostrova Koryčany a místních tržišť, nám bylo umožněno utrácet z pokladů získaných z trojského zlatého pokladu.

Hodinu po šťastném návratu na Ithaku rozpoutal Poseidon déšť, rozloben tím, že jsme mu zcela suší proklouzli mezi blánami jeho trojzubce.

Během putování a při plnění rozmanitých úkolů se podařilo Odysseově oddílům získat následující počty kruhů života: Epsilon 10 kruhů / Omikron 12 kruhů / Lambda 14 kruhů / Ióta 12 kruhů / Kappa 9 kruhů, které tak mohou nyní čestně nosit na svých korouhvích.

Zpravodajství z Antiky - 7. den

V sobotu se náš tábor probudil v Kartágu, které nad ránem přepadli Římané, jež ukradli veškeré naše bohatství. Zpět jsme jej získali směnou za naše drachmy. Následně byl Kartagincům představen Hannibal Barkas, slavný vojevůdce a stratég. Následně i každý oddíl měl svého Hannibala, který vedl své vojsko se slony náročnou cestou přes hory k Římu.

Po obědě přišli táborníci do Říma, kde získali své římské jméno. Asi polovina tábora se zúčastnila bojů s římskými paintball zbraněmi a zbytek táborníků si pro tyto připravil divadelní představení na téma Staré řecké báje a pověsti.

Po večeři jsme se setkali s velkým Hannibalem, který si od nás převzal připravené strategie. Večer ale bohužel Kartaginci podlehli lsti Římanů a slavné město Kartágo padlo.

Zpravodajství z Antiky - 8. den

Děti se dnes probudily do krásného slunečného rána s okovy na rukou a nohou. Po prohrané noční bitvě se z nich stali otroci. Přestože byla vlajka zbytkem tábora získána zpět, z většiny dětí se stali nevolníci, jejichž životy jsou nyní v cizích rukou. Dopoledne si je jejich noví majitelé odvedli na trh s otroky, kde se čirou náhodou pohybovali majitelé gladiátorských škol - Lanisti. Naštěstí byly všechny děti úspěšně prodány a dostalo se jim obrovské cti - možnosti stát se gladiátorem. Po rychlovýcviku a nabytí základních znalostí o gladiátorech přišla na řadu zkouška spolupráce a paměti. Odpoledne bylo završeno gladiátorskými bitvami ve velké aréně na počest římského vojevůdce Marca Crassa. Program her probíhal pod vedením moderátora Výmluva Maxima až do doby, kdy sponsor her Crassus začal být znechucen průběhem her a odsoudil na smrt většinu gladiátorů, navzdory publiku. Obecenstvo to nakonec nevydrželo a po neuposlechnutí rozkazu, kdy gladiátor Spartacus odmítl zabít poraženého soupeře, se vrhlo na pořadatele her Crassa i jeho rodinu. Crassovi se sice podařilo uprchnout, ale Spartacus tímto povstáním spustil vlnu nevole mezi otroky, kteří se začali proti svým pánům bouřit.

V závěrečné bitvě, kde se střetly armády Marca Crassa a Spartaka se podařilo Římanům Spartaka lstí zajmout a zbytek jeho armády se vzdal. Povstání tak bylo potlačeno a se zajatci naloženo podle římského práva. Pro výstrahu bylo pár vzbouřenců zbičováno,mučeno a poté ukřižováno. Zbytek se nakonec podrobil Crassovi a stvrdil svým podpisem přísahou věrnosti Římu.

Zpravodajství z Antiky - 9. den

Ráno za svítání se armáda Římanů dozvěděla od Julia Caesara tragickou zprávu o únosu jeho milované Kleopatry darebnými piráty. Požadavek na výkupné činil 50 talentů, ale sehnat toto množství nebylo nic jednoduchého. Po návštěvě římských provincií se statečná armáda vydala na dlouhou cestu, po které potkávala bohy, kteří je vyzývali na nebezpečné souboje. To se neobešlo beze ztrát, ale i přesto získali potřebné množství výkupného, které předali pirátům výměnou za Kleopatru. Po její záchraně došlo i na následnou pomstu pirátům, kteří byli drtivě poraženi. Caesar společně s Kleopatrou na počest armádě jako vděčné poděkování uspořádali velkolepou oslavu, která hýřila hudbou, vínem a slavnostními pokrmy. Bujará nálada přetrvávala až do pozdních večerních hodin.

Zpravodajství z Antiky - 10. den

Sotva se ráno objevil Helios na obloze, tak měly děti příležitost přihlížet shromáždění bohů v posvátném háji bohyně Artemis. Rozezlený Zeus, kterému se nezdařil plán s pozměněním antických dějin, přinutil Pandoru, aby otevřela její skříňku a vypustila na svět útrapy, strasti, nemoci, živelné pohromy a veškeré negativní morální vlastnosti. Naštěstí Athéna, bohyně moudrosti, poradila dětem, ke komu si mohou zajít pro radu.To vyústilo v návštěvu antických filosofů Sokrata a Platóna, kteří nasměrovali děti do Údolí stínů, kde získávali od duchů podsvětí všechny "špatnosti", které Zeus vypustil z Pandořiny skříňky. V souboji s duchy byly děti úspěšné a se soumrakem se vydaly na Olymp, kde chtěly požádat, aby se vše špatné mohlo vrátit zpět do Pandořiny skříňky. Došlo k usmíření s bohy, nicméně to, co bylo jednou z Pandořiny skříňky vypuštěno, již nelze uzavřít zpět. Zeus vysvětlil dětem, že v běžném životě se budou s nepříjemnými záležitostmi potýkat a že by bylo dobré, kdyby si ve svém srdci a ve své mysli sami vytvořili vlastní Pandořinu skříňku, ve které udrží špatné morální vlastnosti pod kontrolou a přiblíží se tak antickým ideálům, které stály u zrodu evropské civilizace.

"Kdyby všechna naše neštěstí byla snesena na jednu společnou hromadu, odkud by si každý musel vzít stejný díl, většina lidí by byla spokojena, kdyby si mohla odnést ta svoje vlastní." - Sokratés

Zpravodajství Expedice Čína – 1. den

Slabý krátký deštík přivítal návštěvníky Metropolitního muzea v Čeložnici, kteří zde zavítali na unikátní výstavu Terakotová armáda a první čínský císař.

Po ubytování se děti vydaly po fáborcích a prohlédly si expozice Střelný prach, Čínské vynálezy a Terakotoví bojovníci, obdivovaly čínský porcelán a na závěr se zastavily u fotografa, aby si pořídily pravé čínské foto na památku. Sbíraly při tom dílky puzzle, které v cíli poskládaly a dozvěděly se, do kterého oddílu patří. A tak se dal dohromady oddíl Ohně, Vody, Dřeva, Země a Kovu (zlata), což je pět čínských živlů.Následovala tradiční oblíbená první večeře - lahůdkové párečky.

Po večerním nástupu šly děti pochytat zpět do klecí velmi vzácné papoušky, kteří vylétli z klecí ve velkém sále s terakotovým bojovníkem. Brzy přišly děti na správnou taktiku lovu, v podvečeru na louce nad táborem spojily své síly a všechny vzácné zlaté ptáky vrátily do klece. Při divokém lovu došlo k neštěstí - něco se stalo v táboře. Táborníci se po návratu na svou základnu ocitli v jiném světě. Posunuli se o pár tisíc let do minulosti. V táboře se dostali do paláce Císaře, kde pro ně bylo připraveno velkolepé Stínové divadlo se skvělými hereckými výstupy.Dramatické scény střídaly romantiku.

Plni dojmů ulehli malí cestovatelé. Zítra je čeká hledání Malého prince v Chrámu Šaolin.

Zpravodajství Expedice Čína – 2. den

Ráno šli táborníci hledat Malého prince. Zjistili, že je ukryt v chrámu Šaolin. Během pátrání potkávali mnichy tohoto chrámu a učili se jejich bojové dovednosti. Chrám se jim však stále nedařilo najít. Na cestě se posilnili skvělou rajskou pochoutkou.

Odpoledne naštěstí potkali zcestovalého kupce, který jim poradil. Sestrojili vlastní draky a s jejich pomocí se jim podařilo přivolat velkého draka a ten je do chrámu přivedl. Chrám obléhali vzbouřenci. V těžké bitvě zvítězili. Po oslavě v chrámu se vydali zpět do hlavního města, opatrně prošli skrytými chodbami osady Čeng-čuo a mohli se v klidu uložit ke spánku.

Všichni táborníci jsou zdraví a užívají si expedici.

Zpravodajství Expedice Čína – 3. den

Den nezačal zrovna slavně. Celou expedici postihlo prokletí zlého démona Tiang-Š (živý mrtvý). I přes lehké neduhy jsme pokračovali ve zdokonalování umění Šao-lin. Po obědě začala příprava na uskutečnění rituálu Xiang-Fu (rituál štěstí), který jako jediný dokáže zlomit ranní prokletí. Nejprve ale bylo potřeba nasbírat všechny potřebné ingredience, jejichž získání však nebylo vůbec snadné, neboť si prokletí vybralo svou daň v podobě lehkého handicapu. Táborníci se s tím však vypořádali na výbornou a dokonce se dokázali úspěšně ubránit vodním démonům.

Po setmění nastal čas pro vykonání rituálu v samotném srdci Pekingu - Zakázaném městě. Zde i s pomocí Tiang-Š došlo k prolomení kletby a celá expedice může ve svém putování zdárně pokračovat.

Všichni táborníci jsou zdraví a chutná jim.

Zpravodajství Expedice Čína – 4. den

Ve středu jsme hledali jeskyně Mo-kao - Jeskyně tisíce Buddhů, které se nacházely v místě zvaném Břestek. Po cestě nám škodila liška - noční démon, jež mimo jiné začarovala mapy. Ochránit se před ní nám pomohl osobní amulet.

Odpolední břestecké skotačení na hřišti nám zpestřil odlet horkovzdušného balonu. Než jsme se mohli vydat do jeskyní k mnichovi, bylo potřeba sepsat vlastní sútru na základě vzácné Diamantové sútry.

Den zakončilo uložení se ke spánku pod čínskou oblohou.

Zpravodajství Expedice Čína – 5. den

Ve čtvrtek jsme se vydali po jantarové stezce zpět do tábora. Expedice se rozdělila na dvě části, abychom unikli slídivému oku nepřítele. I přesto, že se každá skupina vydala jiným směrem, narazili obě na velkou překážku v podobě řeky Jang-C-Tiang, kterou chtě nechtě museli přebrodit. Jedna skupina se brodila přes řeku ve městě zvaném Ky-jov a druhá ve vísce zvané Bohu-sla-vice. Nakonec to nebyla tak velká překážka, jak se původně zdálo a táborníci byli rádi, že se můžou ve velmi parném dni osvěžit. V podvečer jsme všichni v pořádku dorazili do tábora.

Putování až na pár puchýřů dopadlo úspěšně. Celá expedice byla po dvou dnech na nohách tak unavena, že už jen shlédla 36 komnat Šaolinu a uložila se ke spánku.

Zpravodajství Expedice Čína – 6. den

V páteční dopoledne ohlásil zvon začátek školní výuky čínského jazyka. Bystří studenti si zapisovali veškeré poznámky, které jim na závěr pomohly s úspěšným splněním závěrečného písemného testu.

Sotva si děti začaly užívat školního volna, přiběhl dělník z nedaleké Čínské zdi a požádal táborníky o pomoc. Trápil ho nedostatek cihel. Táborníci obratně napsali do strážných věží dopisy s prosbou o zbylé cihly. Poté se na ně osobně vydali, na věžích plnili nelehké úkoly a pomáhali při obraně zdi. Postupně tak získávali za dobře odvedenou práci cihly, se kterými Čínskou zeď dostavěli.

Jelikož se však blížila velká skupina nebezpečných nájezdníků a hrozilo nebezpečí jejich vpádu, vyslali jsme po věžích kouřové signály, které přivolaly posily a nájezdníky zahnaly. Čína tak opět zůstala v bezpečí a táborníci se mohli těšit na další dobrodružství.

Zpravodajství Expedice Čína – 7. den - Svátek dračích člunů

Po vítězném probuzení po nočním bránění vlajky, se naši táborníci mohli těšit na největší čínský svátek a to svátek dračích člunů. Bohužel se hned ráno vyskytla nepříjemná komplikace. Na řece, kde se měla slavnost odehrát, se usídlil zlý Žraločí muž. Proto nás princ pověřil jeho likvidací. Poprosili jsme o radu slečnu kořenářku, která nám sice nepomohla Žraločího muže zahnat, ale díky svým znalostem bylinkářství a kouzel nám pomohla nasbírat byliny a vytvořit ochranný amulet.

Odpoledne jsme osvobodili kousky dračí duše a díky tomu se mohl dobrý drak vrátit a pomoci nám Žraločího muže zahnat. Cesta k němu nebyla lehká. Narazili jsme na bažiny i hejna bodavého hmyzu, které nám k němu znepříjemnili cestu. Nakonec však Žraločí muž dostal co proto a odplaval neznámo kam.

Svátek tak mohl naplno vypuknout. Všichni se radovali, že je řeka volná, drak osvobozený a patřičně to oslavili. Nejprve přišli na řadu dračí lodě, kde pod drobnohledem přísné poroty byly lodě podrobeny všem zatěžkávacím i estetickým zkouškám. Následný závod zvládly všechny lodě, i když v nich po náročné plavbě bylo pořádně mokro. Prázdné žaludky po náročném závodě jsme si naplnili výbornými rýžovými knedlíčky ve vyhlášené čínské restauraci. Den byl završen stínovým divadlem každého oddílu. A vskutku, některé herecké výkony by zasloužili Oskara.

Zpravodajství Expedice Čína – 8. den

Ráno jsme se z pověření císařského paláce stali obchodníky. Nasbírali si dostatek surovin, zvláště velmi cenný porcelán a papír, abychom se mohli vydat na nejdelší obchodní trasu světa - Hedvábnou stezku. Seznámili jsme se s její trasou, po které dříve cestovaly výpravy i tři roky. Putovalo po ní nejen zboží, ale i vzdělanost a nové myšlenky.

Měli jsme plné sklady kokonů hedvábí, které přilákaly Barbary ze Severu. Prohnali se táborem a posbírali ze všech stanů cenné hedvábí (spacáky).

Ihned se vydaly skupinky po okolí a naše hedvábí vykupovaly od místních obchodníků. Děti si počínaly velmi obratně, vychvalovaly své zboží a předváděly své nápady a vynálezy. Každý získal zpět svůj nejcennější balík hedvábí. Odpoledne jsme dorazili do města Dunhuang, na trhu vyměnili suroviny za zlato a zkusili štěstí v hrách a sázkách. Po svačině se obchodní výpravy vracely se svým zlatem domů přes les, kde řádili nesmrtelní slepí loupežníci.

Podařilo se pronést všechno zlato, též díky vzájemné výpomoci mezi oddíly. Někteří přežili své dvě smrti, aby se na závěr přeměnili. Na kole osudu si pak táborníci vytočili svou podobu reinkarnace - hada, kozu, myš ... Do závěrečné nirvány se naštěstí nedostal nikdo. Na závěr dne je čekala lázeň a zpívání u ohně, kde jsme uslyšeli v temnotě dvě rány. To pták Fénix padl na zem a shořel ve svém ohni. Děti pak v noci posbíraly svítící peříčka ptáka Fénixe a zanesly je do hnízda, kde již bylo vejce nového Fénixe. Na jasnou hvězdnou oblohu se pak z tábora vznesl úchvatný pták Fénix, aby nám strážil dobrý spánek.

Zpravodajství Expedice Čína – 9. den

Krutopřísní démoni ovládající počasí, donutili naši expedici k zoufalému činu - zbabělému ústupu do azylu Ky-jow-ske-ho koupaliště. V příjemném prostředí všichni členové expedice nabyli nových sil, které byly během odpoledne a večera beze zbytku využity.

Kromě samotných vodních hrátek, stihla polovina členů expedice velmi zdařile vyzdobit svá doposud bílá trička čínskými motivy a druhá polovina podstoupila náročný výcvik s palnými zbraněmi (paintball). Pokud si myslíte, že toho už bylo na jeden den dost, tak se šeredně pletete... po večeři a večerním nástupu se jednotlivé oddíly expedice navzájem potěšily dalšími scénkami z kategorie umění - tentokrát se jednalo o loutkové stínové divadlo. Bylo to skvělé! A to nebylo vše...

Ještě bylo nutné vyslat do Žlutého moře (nočního lesa) průzkumné čluny, které musely zmapovat skutečnou sílu japonského invazního loďstva. Několik nejmladších členů expedice už se tohoto podniku neúčastnilo, ale ostatní se noční hry zúčastnili s aktivitou a nasazením, typickými pro všechny členy tábora.

Před posledním programovým dnem si všichni sáhli na dno. A to ještě netuší, co je čeká v úterý!

Zpravodajství Expedice Čína – 10. den

Dopolední program začal pozvolna... Číňánci, kteří ještě neměli vyzdobený svůj čínský oděv, tak učinili a druhá polovina se věnovala řešení tangramů. Trošku jsme zavařili mozkové závity, ale naštěstí se tou dobou teplota držela "jen" kolem 30 stupňů. ;-) Druhou část dopoledne jsme hledali dílky mapy Tsuro, která byla nezbytně důležitá k tomu, abychom mohli v podvečer přivést z říše mrtvých posledního čínského císaře.

Odpoledne bylo nejprve potřeba navázat kontakt s říší mrtvých přes zbloudilou duši Ku-Chun, která po obdržení dostatečného množství darů a obětí (vlastních kokin dětí) poradila členům expedice při kompletaci mapy. Získali jsme popis cesty k hrobce posledního císaře. Hrobka císaře byla chráněna armádou terakotových vojáků a táborníci museli vyvinout značné úsilí při jejím dobývání v hodně náročném terénu. Terakoti neměli šanci a císař byl vzkříšen. Poté se každý oddíl osobně setkal s císařem, který zhodnotil činnost dětí za celou dobu tábora. Poté císař svolil k tomu, že členové expedice se mohou vrátit do současné doby přes "Most bez návratu", ale jen za podmínky, že vypijí nápoj zapomnění (pěkný hnus mimochodem!). Nicméně děti se už tak moc těší domů, že s tím neměly problém a zvládly jak vypít nápoj zapomnění, tak přejít most bez návratu.

Po exkluzivní večeři (hambáče) došlo ke zpívání u táboráku a pro některé filmové fanoušky k projekci filmu čínské produkce. Do stanů nás kolem 23:30 zahnala 15 min přeprška, během které celý tábor upadl do zaslouženého posilujícího spánku a jenom já (vedúcí dňa), tady datluju zprávu pro Vás, rodiče, kteří se určitě těšíte na návrat vašich ratolestí... Tím skončilo období zábavy a zítřejší odjezdový den snad proběhne bez komplikací. Na viděnou v ONV!

Zpravodajství Expedice Čína – 11. den

Naše expedice do starověké Číny úspěšně dorazila zpět do současnosti.

Srdečně všechny zveme na potáborové setkání, kde na vás bude čekat projekce videa a vaše objednaná DVDčka.

Zpravodajství Survival Teamu - 1. den

Ve 14 hodin 15 minut autobus se shromaždiště v Ostrožské Nové Vsi odvezl rekreanty do přístaviště v Čeložnici, kde na ně čekala nablýskaná výletní loď Queen Elizabeth II. Všechny účastníky na její palubě srdečně přivítal hrdinný kapitán Korkorán a popřál jim krásnou a klidnou plavbu. Bohužel nestalo se tak. Po neočekávaném nárazu do ledové kry loď ztroskotala. Naštěstí se všichni pasažéři v pořádku stihli evakuovat a nedošlo k žádným ztrátám na životech. Záchranné čluny nás dopravily na blízký neobydlený ostrov. Dokonce se nám podařilo zachránit i spoustu nástrojů a materiálu. Expedice survival – přežití – pro nás právě začíná.

Zpravodajství Survival Teamu - 2. den

První den na opuštěném ostrově začal hledáním snídaně. Odliv na pláž vyplavil suchary a jablka, které alespoň částečně naplnily žaludky malých ztroskotanců.

Během dopoledne za námi dorazil tým profesionálních záchranářů ze zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. Předvedli nám zásahové vozidlo včetně veškerého vybavení, provedli resuscitaci stále raněné figuríny Anduly a některé táborníky částečně nebo kompletně zafixovali do mobilních dlah. Pro všechny zúčastněné i přihlížející to byl skvělý zážitek. Záchranářům posíláme velký dík.

Po štafetových úkolech si táborníci pochutnali na výborném obědě – zeleninové polévce a rajské omáčce s masem a těstovinami.

Po odpoledním odpočinku se trosečníci pustili do stavby nouzových přístřešků. Jak se jim podařily, se můžete podívat ve fotogalerii. Jejich kvalitu vyzkoušíme v některé z následujících nocí, kdy zde plánují přenocování starší odvážlivci.

Večer se trosečníci seznámili s jediným místním obyvatelem – Robinsonem, který na ostrově žije více než osm let. Zná velmi dobře místní podmínky a nabídl jim spolupráci při záchraně. Ze svých zásob věnoval každému týmu SURVIVAL TEAM KIT, který obsahuje vše potřebné k nouzovému přežití. Předání tohoto cenného daru se ale velmi zkomplikovalo, protože batoh s vybavením se nečekaně zakutálel do bažinaté sirné propasti. Všechny survival teamy prokázaly mimořádnou odvahu a podařilo se jim svůj díl ze smrtící černoty úspěšně vyzvednout.

Zpravodajství Survival Teamu - 3. den

Dopoledne bylo věnováno vytváření SURVIVAL KITU – česky krabičky poslední záchrany. Za osvojení dovedností potřebných pro přežití získali táborníci odměnu – první předměty do svých osobních krabiček. Byla to svíčka a zalaminované instruktážní kartičky ze speciální čeložnické táborové série s návody pro přežití, které popisují zakládání ohně různými způsoby a možnosti využívání tísňových telefonních linek.

Poté se táborníci učili zakládat oheň netradičními postupy. Třeba za pomoci švédského ocelového křesadla či hořčíkovým zapalovačem. Zajímavá byla ukázka velmi rychlého rozdělání ohně zkratováním dvou 1,5 voltových monočlánků. Celkem byli táborníci seznámeni se dvanácti různými možnostmi rozdělání ohně.

Odpoledne museli táborníci projít územím s nebezpečnými jedovatými hady a získat kódy potřebné pro prozkoumání ostrova. Taková byla motivace bojové hry, která všechny táborníky zaujala. Líbila se jim možnost aktivně komunikovat za použití vysílaček, a tak předávat získané informace na velitelství. Krátký vydatný déšť táborníkům umožnil vyzkoušet kvalitu vlastnoručně vybudovaných celtových přístřešků. Na jejich funkčnost byli táborníci právem hrdí.

Večerní celotáborová desková hra OSTROV procvičila strategické myšlení dětí, při které se učí rozhodovat, jak optimálně řešit neočekávané krizové situace.

Večerní zpívání umocnilo dobrou náladu účastníků expedice. Zdravotní problémy se nám zatím šťastně vyhýbají. Táborníci posílají pozdravy vám všem do civilizace.

Zpravodajství Survival Teamu - 4. den

Ráno kolem deváté hodiny do tábora dorazila vzácná návštěva – skupina profesionálních vojáků ze 74. lehkého motorizovaného praporu v Bučovicích. Dorazili třemi dopravními prostředky – skvěle vybaveným průzkumným Pandurem, velitelským obrněným vozidlem IVECO a tradičním vojenským džípem. Na čtyřech stanovištích si táborníci postupně prohlédli vojenská vozidla, seznámili se s náročnou prací vojenského zdravotníka, člena týmu protichemické jednotky, prozkoumali osobní výstroj a výzbroj vojenského průzkumníka a vyzkoušeli svoji zdatnost při zdolávání lanových překážek. Dopoledne strávené s vojáky bylo nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky tábora. Děkujeme.

Odpoledne táborníci upravovali svá maskáčová trička tiskem linorytu, trénovali poskytování první pomoci, během přeháňky zhlédli další díl naučného seriálu Přežití a nakonec se vypravili do lesa, kde si zahráli strategickou hru Tanky.

Po oblíbené krupici strávili všichni společně večer u táborového ohně a zazpívali si své oblíbené hity z táborových zpěvníků.

Zpravodajství Survival Teamu - 5. den

Valná část dnešního dne byla věnována získávání potravy nutné pro přežití. Menu podávané k snídani táborníky poněkud překvapilo, nicméně valná většina z nich si chuť jemně kořeněných cvrčků restovaných na rozpáleném olivovém oleji velmi pochvalovala. Tato delikatesa a další pokrmy z hmyzu budou zřejmě jediným dostatečně kalorickým pokrmem pro budoucí generace stále rostoucí populace obyvatelstva naší planety …

Letadlo, které nás mělo evakuovat zpět do civilizace, kvůli špatnému počasí havarovalo na jižní části ostrova. Táborníci rychle nalezli vážně raněnou posádku. Zvládli na místě nehody v kouřících troskách vyhledat vážně raněné a poskytnout jim první pomoc. Ošetřené je pak na nosítkách přenesli do táborové ošetřovny. Z trosek navíc vyzvedli kromě černé skříňky i několik předmětů důležitých pro naši záchranu. Celá posádka letadla vděčí našim obětavým táborníkům za záchranu života.

Pro získání potravy se táborníci vypravili do okolních nepřístupných lesů. Zde nalezli velké množství báječně zralých banánů, které zaplnily jejich stále hladové :-) žaludky.

Odpolední dekontaminace v táborových horkých vřídlech byla po chladivé dešťové přeháňce příjemným zážitkem.

Večer táborníci strávili v klubovně hraním celotáborové deskové hry. Spoustu legrace prožili při oblíbené partičce. Po desáté hodině se všichni zdraví a spokojení zachumlali do spacáků a těší se na příští, doufejme, že už zase slunečný den.

Zpravodajství Survival Teamu - 6. den

Konečně jsme se mohli uskutečnit velkou cestu, abychom podrobně zmapovali náš ostrov. V půl desáté se celý tábor společně vydal na celodenní výpravu. Našim úkolem bylo zakreslovat trasu do mapy, sledovat výškový profil a významné body pochodu. Po cestě táborníci sbírali podle herbáře jedlé rostliny. Naším cílem se stala zřícenina hradu Cimburk na vyvýšenině uprostřed pralesa.

Náročnou trasu o délce 26 km všichni zvládli v pohodě a dobré náladě, ztráty na životech jsou nulové :-). Večer táborníci vyměnili své herbáře a mapy s Robinsonem za parabolu pro naši satelitní vysílačku. Nezahálela ani kytara a do stanů všichni uléhali znaveni, ale spokojeni.

Zpravodajství Survival Teamu - 7. den

Sluníčko nám vysoušelo zem a dopoledne jsme si zahráli paintball. Rozdělili jsme se na skupiny a nastal boj o vlajky. Vyhrál žlutý tým. Část mírumilovnějších táborníků se vypravila na krátkou procházku za zvířátky a relaxovala.

Po obědě následovaly vodní hrátky a bomby lítaly vzduchem. Osvěžili jsme se ve sprchách. Po svačině jsme překonávali různé lanové překážky. Pavučina, pavouk poslepu, chůze po laně, šplh a běh s kufříkem a batohem přinesli týmům body. Tři zástupci vítězů si pak vylezli do koruny „citronovníku“ pro důležitou součást satelitní vysílačky – tři citrónky. Tak jsme získali zdroj energie. Následoval večerní nástup, hymna a další kolo naší celotáborové hry Ostrov, předávání diplomů a zpívání u ohně.

V deset hodin nastala večerka, ale ve vzduchu bylo cítit napětí. Že by se nám někdo pokusil ukrást vlajku?

Zpravodajství Survival Teamu - 8. den

Výstřely a dým po půlnoci ohlásily přepad tábora. Čtyři nevítaní domorodci vtrhli do tábora a snažili se ukrást naši vlajku.Tábornici ji statečně uchránili a domorodce pochytali. Obstáli se ctí.

Ráno nás čekalo nepříjemné zjištění. Do snídaně z pralesních bobulí se omylem dostala jedna jedovatá, která do dvanácti hodin od požití způsobuje oslepnutí. Jedinou záchranou pro nás byla protilátka, pro jejíž výrobu bylo potřeba sesbírat suroviny. Nektar a pyl z květu rostliny. Pro jejich získání bylo potřeba dodat rostlině čistou přefiltrovanou vodu a hnojivo.

Poslední surovina byly plody nedalekých stromů, ke kterým se vydali s počínající slepotou. I přes náhlý déšť a silnou bouřku se jich podařilo sesbírat dostatečné množství. V poslední chvíli stihli nápoj připravit a zabránit hromadnému oslepnutí.

Zpravodajství Survival Teamu - 9. den

Po tom, co nás bouřky bičovaly den za dnem, první paprsky ranního slunce nás polechtaly na tváři a vzbudily špetku naděje. Po vydatné snídani jsme se s vervou pustili do nácviku střeleckých dovedností. Po vybroušení našich schopností bylo důležité opatřit si nástroje potřebné k lovu divoké zvěře. Mozkové závity pracovaly na plné obrátky a čas neúprosně běžel v náš neprospěch. Překážky pro nás byly hračkou, odměnou nám byla výborná vepřová pečínka připravená kuchařinkami expedice.

Odpoledne nastal křest ohněm - lov opravdové divoké zvěře. Správné kombinace nástrojů nám umožnily stáhnout zvířata z kůže a následně vytvořit oblečení vhodné k přežití, ale i v souladu s nejnovějšími módními trendy, což mohla posoudit vysoce odborná porota na večerní módní přehlídce. Šaty byly velmi kladně hodnoceny a potlesk diváků nebylo možné utišit až do pozdních hodin.

Hřejivé plameny táborového ohně dohlížely spolu s jasným měsícem na poklidný spánek všech účastníků, jež ulehli vstříc dalším zážitkům nového dne.

Zpravodajství Survival Teamu - 10. den

Poslední den na ostrově. Co dodat… Museli jsme přežít a zachránit se. Emoce tekly proudem.

Dopoledne jsme formou kvízu prověřili nabyté znalosti a zjistili, že bychom v divočině a na poušti (ne)přežili:-). Naštěstí po praktické stránce to bylo mnohem lepší!

Nejprve jsme pomocí pucek zlikvidovali farmu drogového kartelu a získali poslední součástku nutnou k sestavení komunikačního zařízení dlouhého dosahu. Ztráty na životech byly… Ale jen na straně kartelu. Neměli šanci!

Odpoledne jsme podstoupili náročnou trasu (120 min) s mnoha úkoly, která vedla k definitivní evakuaci všech oddílů z pustého ostrova. Závěrem bylo nutné zachytit světelnou signalizaci ze záchranné lodě, dekódovat přijatou zprávu a naladit se na potřebnou vysílací frekvenci. Potom už nebyl problém nalodit se na evakuační loď a podrobit se zdravotní prohlídce.

Lodní terapeut shledal, že je nutné všechny přeživší dobře nakrmit (hambáč „de Luxe) a dát je do pořádku psychicky. Byla nařízena pravá námořní „dýza“, která zahladila veškerá prožitá traumata a dokonce i tým vedoucích se už těší na další tábor (v roce 2015) :-)

Zpravodajství Survival Teamu - 11. den

Poslední den naší expedice byl věnován návratu z neobydleného ostrova do civilizace. Blahopřejme všem účastníkům tábora ke zdárnému zvládnutí všech nástrah a nebezpečných situací v nehostinné přírodě.

Srdečně všechny zveme na podzimní potáborové setkání, kde na vás bude čekat projekce videa a vaše objednaná DVDčka.

S těmi, kteří se rozhodnou s námi znovu vyrazit za dobrodružstvím, se rádi setkáme na příštím letním táboře v roce 2015.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 1. den

Přeprava frekventantů Detektivní akademie proběhla zdárně, všichni ve zdraví přežili  naštěstí ne příliš dlouhou cestu do Čeložnic a v autobusu se neuvařili :-)

Po ubytování proběhla první táborová hra, při které se frekventanti podle biometrických údajů rozdělili do čtyř detektivních sborů - BIS, KGB, MI6 a CIA. Zjišťování těchto hodnot vás jistě pobaví při prohlížení fotogalerie tohoto dne. Každý detektivní sbor si připravil bojový pokřik a naučil se táborovou hymnu. Melodie hymny je stěžejní píseň známé série filmů o četnících ze St. Tropez. V podvečer proběhla projekce detektivního filmu a před ulehnutím táborníky čeká ještě krátká noční hra v prostorách tábora.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 2. den

Dopoledne proběhl speciální detektivní výcvik vedený samotným inspektorem Trachtou. Frekventanti akademie nacvičovali práci pendrekem (vhodná pomůcka byla svázaná deka), připravovali si vlastní uniformu, absolvovali stezku obratnosti, nacvičovali obranné techniky proti kapsářům a průchod stokou (formou nosokrosové dráhy). Odpoledne proběhlo ve znamení vodních radovánek na kyjovském koupališti.

Po návratu a dobré večeři se zpívalo u táboráku při kytaře, řešily se detektivní případy a nakonec proběhl úspěšný zátah frekventantů akademie na Fantoma staré Prahy a žižkovský gang. Inspektor Trachta vštípil táborníkům důležité detektivní zásady: "Vnést mezi podezřelé zmatek a udělat si mezi nimi pořádek."

Všichni účastníci tábora jsou v pohodě, zdraví, spokojení a posílají pozdravy všem svým blízkým.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 3. den

Ráno jsme se probudili a poprvé na táboře nás ovíval chladivý vánek namísto spalujících paprsků sluníčka. Dopoledne za námi na návštěvu dorazili policisté. Úderem deváté hodiny do prostor Akademie vjely tři policejní automobily s policisty Městské policie v Uherském Hradišti a Policie České republiky.

Dopoledne strávené s policisty bylo velmi zajímavé. Dozvěděli jsme se mnoho informací o práci policistů, prohlédli jsme si jejich zbraně a potřeby pro zadržení pachatele. Mnoho táborníků si rádo vyzkoušelo pouta a dokonce stála řadu na vlastní spoutání :-)

Zásah policistů se služebními psy byl skvělý zážitek. Stopování a zadržení pachatele brilantně zvládli všichni čtyři přítomní policejní psi. Obdiv si zasloužil také policista, který nám spolu s kolegou předvedl, jak se můžeme bránit při napadení. Nakonec jsme si spolu s policisty zastříleli ze vzduchovek a společně se vyfotili před policejním vozem. Všem policistů posíláme velké poděkování.

Odpoledne jsme vyrazili do lesa nasbírat dříví na večerní táborák. Při té příležitosti jsme našli bandu lesních loupežníků a jejich veliteli předali zatykač. Po svačině jsme se pustili do nácviku dovedností potřebných pro detektivy. Sestavili jsme identikit, seznámili jsme se se základy daktyloskopie, balistiky a grafické analýzy.

Při večerním nástupu proběhlo odehrání prvního kola celotáborové deskové hry Fantom staré Prahy. Posezení u táboráku se zpíváním písniček z táborového zpěvníku zpestřené odehráním několika kol Partičky, uzavřelo dnešní den plný zážitků. Spokojení táborníci zalehli do svých detektivních kanceláří (stanů) a nabírají síly na dvojdenní výpravu, na kterou se zítra dopoledne vydají.

Všichni táborníci jsou zdraví, jídlo jim chutná a jsou v pohodě.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 4. den

Ráno frekventanti akademie nalezli dopis od hradního pána s prosbou o pomoc při zbavení rodové kletby. Proto se po snídani vydali na dvoudenní putování na hrad Buchlov. Skupina mladších táborníků část cesty absolvovala benzínovým kočárem, ti zkušenější vyrazili po svých.

V podhradí se obě skupiny pozdě odpoledne sešly. Čekal je podvečerní průzkum hradu, při kterém se jim záhadu podařilo vyřešit. Odměnou pak byl krásný výhled z hradní věže po dalekém okolí našeho kraje.

Po celodenní námaze a zdárném vyřešení případu jsme se uložili ke spánku v tělocvičně a na hřišti buchlovické školy.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 5. den

Všechny nás probudilo sluníčko kolem osmé hodiny. Po snídani obě skupiny budoucích detektivů vyrazily na cestu zpět do tábora. Skupina starších nejprve stopovala pachatele v zahradách buchlovského zámku a po cestě do tábora se zastavila osvěžit se koupáním. Mladší frekventanti akademie zvládli část cesty pěšky a po té autobusem přímo na kyjovské koupaliště.

Kolem šesté hodiny odpolední jsme se všichni setkali v prostorách čeložnické akademie. Po výborné večeři (rajská polévka, vepřo, knedlo, zelo) jsme u táborového ohně dořešili detektivní případy a naučili se další písničky z táborového zpěvníku. A pak už hupky dupky do stanů, spacáků a spát.

Zdravotník tábora hlásí, že kromě několika puchýřů jsou všichni táborníci zdraví, jídlo jim chutná a nálada je výborná :-)

Zpravodajství z Detektivní akademie - 6. den

Svůdná dvojitá agentka Mata Hari v pátek poctila táborníky svou návštěvou a spolu s ní řešili případ záhadného parfému.

Dopoledne se po kynologickém výcviku frekventanti akademie setkali s Drogistou, který ze speciálních ingrediencí vytvořil originální parfém. Poté se táborníci vydali po stopách Maty Hari, po vůni jejího parfému.

V dešti kulek agentku nalezli a s pomocí audioexpertízy poznali její hlas. Navštívili její pokoj, kde ji zastihli při tanci a nakonec byli svědky jejího zatčení a popravy.

Dnešní detektivní příběh neskončil šťastně, byl však inspirován skutečností. Ponurou náladu rozjasnil zajímavý a veselý večerní program u táboráku.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 7. den

rátce po páteční půlnoci byla akademie přepadena zločinnou bandou s cílem ukrást naši vlajku, což se bohužel na chvíli i podařilo. Během krátké doby však byli vetřelci statečnými frekventanty akademie vystopováni a zneškodněni. Dobrá pověst akademie byla zachráněna.

V ranních hodinách navštívil akademii poručík Columbo s prosbou o pomoc při vyšetřování případu vraždy v lese. Frekventanti se vydali na místo činu, kde se jim podařilo sesbírat mnoho dalších zdánlivě bezvýznamných stop.

Po obědě táborníci obdrželi výsledky z policejní laboratoře a vydali se provést výslech šesti podezřelých. Tak bylo možno zúžit okruh podezřelých osob. Stopy je zavedly do Casina Royal, kde vyhráli značnou sumu peněz. Díky této vysoké částce se jim podařilo v následné dražbě zakoupit poslední klíčové předměty. V nich nalezli usvědčující důkazy, které jednoznačně určily vraha. Spravedlnost tentokráte zvítězila.

Zajímavý program s lehce humorným nádechem si táborníci naplno užili i přes velké vedro, které panovalo po celý den. Úpaly a úžehy se nám naštěstí vyhýbají, a tak můžeme napsat, že všichni táborníci jsou v dobré kondici a pohodě.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 8. den

Ráno budoucí detektivy opět vytáhlo ze stanů horké sluníčko a detektivové Abigail a Kůstka. Po snídani probíhal odborný výcvik a seznámení s novým detektivním případem.

Odpoledne probíhal výcvik ve vodních detektivních disciplínách. Použity byly různé zbraně, mezi nimi i vodní bomby. Štafety skončily velkou vodní bitvou, při které měly jednotlivé detektivní týmy uchránit svého vedoucího před sprškami vody z ostatních oddílů a zároveň co nejvíce zmáčet jiné vedoucí. O dobré náladě a legraci při vodních hrátkách se můžete přesvědčit ve fotogalerii tohoto dne.

V podvečer se uskutečnila divadelní produkce detektivních týmů. Každý oddíl ostatním zahrál vybraný detektivní příběh. Herecké výkony byly famózní, příběhy zajímavé, některé výkony bychom rádi nominovali na Oscara a vy je můžete posoudit na táborovém video DVD.

Před večeří náš tábor navštívil Hasičský záchranný sbor, který jsme pozvali, aby zlikvidoval odpoledne objevené vosí hnízdo nedaleko tábora, které by táborníky mohlo ohrožovat. Zásah hasičů byl okamžitý a dokonalý. Posíláme jim velký dík.

Po večerním nástupu se zvedl vítr a začalo pršet. Frekventanti zabezpečili své detektivní kanceláře a shromáždili se ve společenské místnosti, kde prostřednictvím filmu Já, padouch teoreticky nastudovali myšlení záškodníků.

Všichni jsou v pořádku, jídlo dětem chutná, zdravotní stav bezproblémový a nálada výborná :-) Posíláme pozdravy.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 9. den

Po tradičních odborných expertizách přišla po svačině na řadu akce. Detektivové v lese pochytali místní mafiány a důkladně je prošacovali, aby získali jednotlivé části zašifrovaných zpráv čeložnické mafie. Dozvěděli se tak informaci o připravovaném únosu člena naší Akademie.

V Kyjovském "aquaparku" odpoledne osvěžili frekventanti svou mysl i tělo při vodních hrátkách, bitvách a radovánkách.

Večer přišlo na řadu vyjednávání s mafií. Detektivové odmítli vydat vlajku, neustoupili nátlaku mafiánů a celá Akademie obklíčila zloduchy v roklince a zasypala nepřátele střelbou pucek. Unesený inspektor Kouba byl osvobozen a neutrpěl žádná zranění. Po náročné akci se detektivové uložili ke spánku. Jasná noc plná hvězd, příjemný chládek a bohatý program dne nás všechny velmi brzo ukolébal.

Vedení Detektivní akademie vyslovuje velkou pochvalu a uznání vodnímu detektivu Ondřeji Smištíkovi, který při hrátkách v kyjovském bazénu nalezl pod vodou cizího malého chlapce v bezvědomí, vynesl jej z vody a svojí pohotovou reakcí mu zachránil život.

Na Ondru jsme všichni hrdí.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 10. den

Úterý proběhlo ve znamení boje s mafií. Dopoledne museli táborníci sestavit identikit Big Bosse a odhalit jeho mafiánskou síť. To se budoucím detektivům úspěšně podařilo, a tak se mohli odpoledne pokusit proniknout do sídla Bosse a deaktivovat 13 bezpečnostních systémů. V puckové bitvě cvičnou municí frekventanti akademie do opevněného sídla skutečně pronikli a vyhodili je do povětří. Zločinná banda byla zcela zlikvidována.

Frekventanti zvládli poslední a nejtěžší úkol, který s nimi řešil Sherlock Holmes a inspektor Trachta a splnili všechny podmínky ke jmenování detektivem.

Večer šéfinspektor Clouseau spolu s Sherlockem Holmesem a inspektorem Trachtou slavnostně předali absolventům Akademie policejní odznaky a jmenovací dekrety. Následovala absolventská párty se slavnostním rautem pod širým nebem, diskotéka (vzhledem k teplotě spíš saunotéka) a závěrečný táborový oheň. Tóny písní vyprovodily nové detektivy do stanů.

Zpravodajství z Detektivní akademie - 11. den

Středa byla dnem balení a loučení. Máváme účastníkům Detektivní akademie 2013, kteří tak brilantně zvládli všechny náročné detektivní zkoušky i jedenáctidenní pobyt bez rodičů a svých blízkých.

Těšíme se na podzimní potáborové setkání, kdy budeme mít příležitost se opět potkat a společně zavzpomínat na zážitky v Čeložnici. S těmi, kteří se rozhodnou s námi znovu vyrazit za dobrodružstvím, se rádi uvidíme na příštím letním táboře v roce 2014.

Potáborové setkání

Zpravodajství z Galské vesnice - 1. den

Nástup do modulu, který nás přepravil do času Keltů, proběhl přímo uprostřed pořádného slejváku. Ve starých časech nás ovšem přivítalo sluníčko a domorodý Kelt ze sousední vesnice, který táborníkům svým pekelným povozem dopravil zavazadla přímo do našeho keltského oppida.

Po ubytování v chýších se členové expedice setkali s osmi druidy, kteří je po pečlivém zvážení rozdělili do keltských družin Medvědů, Vlků, Krkavců a Kanců.

Večer se novopečení Keltové prostřednictvím filmu seznámili s galskou mytologií. Po setmění se skupinky táborníků vydaly podle svítících kočičích očí (odrazek) ke svatyni, kde jim druid Panoramix dovolil napít se kouzelného lektvaru, který nám dodá dostatek síly potřebné ke zvládnutí dvanácti obtížných úkolů v příštích dnech našeho pobytu v Galii.

Zpravodajství z Galské vesnice - 2. den

Ráno odpočaté obyvatele naší vesnice probudilo hřejivé sluníčko. Po snídani si všichni uklidili své chýše a pustili se do keltských dílen - jeden kmen se učil psát keltským písmem zvaným ogham, druhý si vytvářel keltská trička, třetí se naučil ovládnout tradiční hru Kubb a poslední se věnoval osvojování bojových umění.

Dopoledne proběhlo ve znamení nácviku dovedností potřebných pro život v keltské vesnici.  Táborníci se opravdu dobře bavili a vy si je můžete prohlédnout na fotografiích.

Odpoledne obyvatelé galské vesnice úspěšně splnili první dva z celkem dvanácti úkolů, které jsou pro ně připraveny. Obstáli v zápasu s Cylindricem a prokázali náležitý galský apetit při soutěžení v pojídání stravy proti kuchaři obrovských Titánů. Za odměnu jim náčelník dne Obelix Rumix Janix Kozakix věnoval čtyři báječné dorty s oblíbenou delikatesou - kozími bulvami.

Táborák, písničky při kytaře, karetní hry i sportování - tak strávili táborníci večer v našem oppidu. Závěrem dne se ještě vydali do okolních temných lesů za tajemnými druidy.

Místní ranhojič sděluje, že všichni účastníci expedice jsou zdraví a v dobré náladě.

Zpravodajství z Galské vesnice - 3. den

Po mírné rozcvičce a dobré snídani, proběhly tradiční keltské dílny a po svačině jsme vyrazili na do hustých lesů na lov medvědů. Lov byl napínavý a obtížný, ale také se spoustou legrace, občas jsme medvědy ulovili my, občas oni nás. Nicméně se povedlo a všichni jsme náročný lov ve zdraví zvládli.

Odpoledne bylo věnováno vojenství. Nikoliv keltskému. Na návštěvu za námi přijel profesionální voják, který se účastní vojenských misí. Povyprávěl nám své zážitky, promítl fotografie, ukázal zbraně a rozdal spoustu drobností. Později odpoledne jsme si vyzkoušeli hod oštěpy a splnili další dva úkoly pro účastníky expedice. Na fotografiích si můžete prohlédnout, jak se to táborníkům podařilo.

U večerního táboráku sehráli staří Keltové mladým Keltům divadelní hříčku z galské mytologie v odlehčené verzi, která se setkala s velkým úspěchem obecenstva.

A co se týká bodování stanů, objasňujeme, že vzorně uklizený stan je ohodnocen sluníčkem, pak následují 4, 3, 2 a 1 bod, stan děsivě neuklizený obdrží čuníka.

Zpravodajství z Galské vesnice - 4. den

Ráno si táborníci nabalili batůžky a vypravili se na dvojdenní výpravu do spřátelené galské vesnice na Modré. Cestovali jsme všemi možnými dopravními prostředky včetně chůze. Po cestě jsme se osvěžili vodními hrátkami na staroměstském koupališti.

Ve čtyři hodiny odpoledne jsme dorazili do archeoskanzenu. Ochotný pan průvodce nás provedl všemi stavbami vesničky a povyprávěl nám o životě našich předků v galských dobách. Po vybalení zavazadel následovala hra v areálu skanzenu. Táborníci v malých skupinkách plnili u jednotlivých domečků nejrůznější úkoly, které jim zadávali šílení římští úředníci představovaní vedoucími a instruktory. Úkoly museli táborníci splnit, aby rozluštili staré poselství.

Po večeři jsme si připravili táborák a vydali se na večerní procházku okolím skanzenu, která nás přivedla do kamenného kostelíku nad vesnicí. Zde nás přijal moudrý druid. Přivítal nás a naše přátelství stvrdil prastarým keltským obřadem anam chará.

Večerní táborák v malebném prostředí skanzenu a písničky při kytaře doprovodily táborníky do spacáků. Někteří usínali v hlavní síni velmožského paláce, jiní pod oblohou plnou hvězd, všichni unavení, ale plní zážitků.

Zpravodajství z Galské vesnice - 5. den

Ráno nás probudilo kokrhání kohoutů a horké sluníčko rychle vyhnalo děti ze spacáků. Po snídani jsme sbalili saky paky, opustili spřátelenou vesnici na Modré a vydali se na cestu do našeho oppida v Čeložnici.

V horkém dni bylo potřeba se osvěžit, a tak jsme kolem poledne dorazili na oblíbené koupaliště v Kyjově. Sluníčko, voda a hry byly hlavním bodem dnešního odpoledního programu.

Večer nás čeká posezení u táboráku a dnes brzy zalezeme do spacáků dospat únavu z dvoudenní výpravy.

Zpravodajství z Galské vesnice - 6. den

Budíček byl dnes až o půl deváté. Odpočatí táborníci si pochutnali na slaďoučkém kakau a dopoledne se vypravili na nedaleké hřiště, kde se uskutečnil turnaj v keltském rugby.

Odpoledne táborníci hledali horského kmeta. Museli vystoupat na obtížně dostupný nejvyšší vrchol a získat hádanky, které bylo třeba do večera rozluštit. Nebyl to jednoduchý úkol, ale nakonec se jej podařilo zvládnout.

Po vynikající večeři - galských koláčích - obyvatelé naší vesnice odehráli další kolo deskové hry Kouzelný lektvar. Za tmy se vrátili do lesa za horským kmetem se správným řešením jeho hádanek, a tak splnili dnešní úkol pro účastníky expedice.

Zpravodajství z Galské vesnice - 7. den

V noci napadli naši vesnici nepřátelské kmeny s cílem ukrást keltskou vlajku. Noční hlídka táborníků byla ostražitá. Nepřátelům se sice podařilo vlajku stáhnout ze stožáru dolů a utéct s ní za hradby vesnice, avšak byli chyceni, uvrženi do vězení a vlajka jim byla zabavena. Náročná noční akce prokázala připravenost, odvahu a bojeschopnost našich táborníků ...

Po náležitě dlouhém nočním odpočinku jsme se dopoledne věnovali keltským dílnám. Malá skupina vybraných Galů před polednem reprezentovala obyvatele čeložnického oppida na svatebním obřadu bývalé členky táborového týmu, který se konal na nedalekém zámku.

Odpolední program začal nácvikem střelby a pokračoval bojem proti nepřátelským Římanům. Jen díky pečlivému nácviku v ovládání paintballových zbraní slavili nakonec táborníci úspěch.

Zpravodajství z Galské vesnice - 8. den

Ráno byly na programu další keltské dílny. Táborníkům se velmi líbila dílna, ve které vyráběli šperky z měděných drátků. Prstýnky, náušnice a přívěšky jsou velmi zdařilé a prohlédnout si je můžete ve fotogalerii.

Před obědem se táborníci vydali do lesa, aby si zahráli hru, při které vysvobodili zakleté keltské obyvatele.

Nedělní oběd byl přijat s nadšením. Za kuřecí řízečky s novými bramborami a zeleninovým salátem a dvojbarevný táborový pudink se šlehačkou a s ovocem si paní kuchařky zasluhují velkou pochvalu.

Odpoledne se táborníci pustili do plnění desátého ze dvanácti úkolů pro účastníky expedice - přejít po neviditelném laně nad propastí. Připraveno bylo mnoho lanových překážek, které po celé odpoledne s chutí zdolávali. Sjeli lanovou dráhu, prolezli s co nejmenším počtem doteků pavoučí síť utvořenou z lan, poslepu zdolali cestu vytčenou lanem mezi stromy a přeručkovali volně natažené lano. Obyvatelům naší galské vesnice zdolávání lanových překážek přímo nadchlo.

Večer se táborníci s vervou vrhli do keltských tanců a posléze je potěšilo promítnutí filmu Asterix a Mise Kleopatra.

Vzkaz keltského ranhojiče: všichni jsou zdraví, v pohodě a posílají vám hodně pozdravů.

Zpravodajství z Galské vesnice - 9. den

>Všichni se probudili s dobrou náladou do krásného letního dne. Po snídani se táborníci pustili do výroby keltských šperků z měděných drátků a kůží a vypravili se na lov kanců, kteří jsou oblíbenou pochoutkou Galů. Lov byl úspěšný, a tak nám paní kuchařky na oběd připravili opékanou kančí kýtu na přírodní způsob. Mňam!

Odpoledne táborníci museli sestavit zprávu, která jim pomohla splnit předposlední úkol pro účastníky expedice - projít doupětem příšery.

V podvečer se obyvatelé naší keltské vesnice vydali na cestu do doupěte příšery. Prvnímu kmenu se podařilo doupětem projít, ostatní kmeny však od cesty odradila přicházející bouřka. Všichni se v pořádku vrátili do naší vesnice a v příjemně vlahém večeru se uložili ke spánku.

Zpravodajství z Galské vesnice - 10. den

Ráno jsme dokončili keltské dílny - vyrobili jsme poslední šperky a natrénovali střelbu na kance. Během dopoledne proběhl tradiční keltský vodní štafetový rituál.

Odpoledne začalo bojem proti římské kohortě reprezentované skupinou táborových vedoucích. Boj byl dlouho vyrovnaný, nakonec však byli Keltové poraženi. Nestihli totiž před bitvou vypít příděl kouzelného lektvaru, který jim dodává sílu.

Pak se jednotlivé kmeny rozešly po okolních lesích pro ingredience potřebné pro přípravu lektvaru. Po jejich získání společně s druidem Panoramixem lektvar připravili, jeho vypitím získali sílu a vydali se dobýt Řím a porazili své dlouholeté nepřátele. Bitva puckami byla urputná a dlouhá, ale Keltové jasně zvítězili. Tak splnili poslední dvanáctý úkol pro účastníky expedice - zvítězili v zápasu v římské gladiátorské aréně.

Večer jsme zapálili slavnostní oheň a opekli pravé kančí kýty. Masíčko bylo vynikající a všem chutnalo. Zpívání u kytary, houslí a flétny u táboráku bylo posledním bodem dnešního programu.

Zpravodajství z Galské vesnice - 11. den

Po probuzení se obyvatelé čtyř kmenů čeložnického oppida - Kanců, Medvědů, Vlků a Krkavců - pustili do balení a přípravy na návrat do civilizace. Kančí guláš, závěrečný nástup, stažení táborové vlajky a cesta domů. Tak uplynul poslední táborový den.

Těšíme se na viděnou na potáborovém setkání v září a třeba také o příštích prázdninách na další táborové expedici.

Potáborové setkání

Zpravodajství z Afriky - 1. den - neděle 31. 7. 2011

Transport z přístavu v Ostrožské Nové Vsi do čeložnické Afriky proběhl úspěšně. Blátivým územím nilské delty veškerá zavazadla převezl traktorový člun našeho příznivce pana Šalša-vezíra. V obydlích se táborníci brzy zabydleli. V první táborové hře se rozdělili do oddílů a po  krátkém hledání nalezli své oddílové vedoucí. Spolu s nimi vymysleli název a pokřik svého týmu. Na objevitelskou výpravu Afrikou se vypravily tyto týmy:

• Makarikari
• Hatari
• Termiti
• Akedis

Po prvním táborovém nástupu měly týmy za úkol opatřit si na zastupitelských úřadech tranzitní víza pro cestu jednotlivými africkými státy. To bylo zadání noční hry, která táborníky provedla okolím základny. Všechny týmy se svého úkolu zhostily se ctí, přestože terén byl náročný. Společně prožitá dobrodružství prvního táborového dne uzavřela projekce příhod táborového maskota Lovce Pampaliniho. V dobré náladě se objevitelé rozešli přenocovat do svých chýší.

Zpravodajství z Afriky – 2. den – pondělí 1. 8. 2011

Ráno se děti probudily s dobrou náladou a nedočkavě se vrhly do táborových činností v první africké zemi - v Egyptě. Při rozcvičce se táborníci pokusili dostihnout běžícího Mota. Nepodařilo se, snad zítra budou mít více štěstí.

Ještě před snídaní se členové expedice setkali s německy mluvícím obchodníkem Hansem von Mikowitz, který je seznámil s aktuální situací na diamantových trzích a jak je výhodný "ordnung " v chýši. Po snídani se táborníci pustili do výroby krásně zdobených triček s africkými symboly. Špagety s africko-boloňskou omáčkou potěšily hladové žaludky neúnavných cestovatelů. Na hledání desky Rosetky bylo potřeba hodně sil. Zvláště,když musíte zachránit kódy hieroglyfů z válečného bojiště. Ještě že nás ve své nemocnici Lambarene přijal doktor Albert a léčil nás svou úžasnou medicínou. Celý den nám cestu ukazoval slavný lovec Pampaliny, a tak jsme nikde nebloudili.

Všichni objevitelé jsou ve skvělé kondici a bez stýskání a slziček posílají mnoho pozdravů všem na evropskou pevninu.

Zpravodajství z Afriky – 3. den – úterý 2. 8. 2011

Dnes naše expedice úspěšně překonala vyprahlou saharskou poušť. Na africkém tržišti si účastníci expedice vybrali ty nejlepší velbloudy, doplnili zásoby a vyrazili na cestu. Velbloudi byli sice nepokojní a plivali po svých pánech, přesto se cíl výpravy podařilo naplnit. Při svém putování objevitelé zakreslili do map několik oáz s prameny vody a nakonec úspěšně dorazili až k jeskyním zvaným Bunkr. Zde se jim podařilo získat jed štíra smrtonoše a zmije písečné.

Večer proběhl u táborového ohně, písničky s kytarou a hry provázely táborníky až do úplné tmy.

Zdravotní stav všech členů expedice je výborný, africká jim strava chutná a nálada je skvělá.

Zpravodajství z Afriky - 4. den - středa 3. 8. 2011

Po afrických dílnách - tisku triček, tvorbě panenek woodoo, střelbě ze vzduchovek, luku a foukaček - následovalo dopoledne plné her. Odpoledne proběhlo ve znamení bojů proti pytlákům lovícím zvěř v afrických národních parcích. Bojovalo se paintballovými zbraněmi a podle spokojených reakcí táborníků se přestřelka náramně vydařila - zvítězili totiž všichni :-) U táboráku při písničkách a afrických pověstech strávili táborníci příjemný večer. Při noční hře se objevitelé vypravili na procházku pralesem. Při cestě naslouchali zvukům pralesa a poznávali zvířata, která v africkém pralese žijí . Některé živočichy táborníci poznali snadno, ovšem poznat třeba žirafu nebo hyenu jen podle zvuku, který vydávají, bylo docela náročné.

Kromě pár drobných odřenin jsou všichni zdraví a pralesní klíšťata se nám docela vyhýbají.

Zpravodajství z Afriky - 5. den - čtvrtek 4. 8. 2011

Po snídani vyrazily objevitelské týmy na výpravu národním parkem. Cílem výpravy je pozorovat a zaznamenat způsob života jednotlivých zde žijících druhů zvěře. Optimálním místem pro pozorování byl zvolen hodonínský zoologický národní park.

Logisticky náročné se zúčastnilo 62 dětí + 10 vedoucích. Celkem bylo využito 6 různých safaribusů na území dvou států Burundi a Čad. Děti byly dobrovolníky v africkém Národním parku a jejich úkolem bylo získávat informace a zvířatech, která tam žijí. Hledaly odpovědi na vylosované otázky (ať už z cedulek u zvířat nebo na základě vlastního pozorování). Táborníky hra bavila a také si při ní dozvěděli plno zajímavých informací.

Zpravodajství z Afriky - 6. den - pátek 5. 8. 2011

Ráno objevitele v Africe probudilo sluníčko. Po rozhýbání ztuhlých kostí proběhly africké dílny - dokončovala se výroba zdobených triček, trénovala se střelba ze vzduchovky, hod šipkami i poznávání africké přírody.

Po svačince se táborníci setkali s Hans von Mikovitzem, který jim poradil, jak se mohou setkat s nevrlým šamanem tak, aby jim byl ochoten poskytnout radu, jak vyřešit prastarý africký rébus. Běloši se tedy převlekli za domorodce,ozdobili tělo barvami a divokými tanci uctili šamana. Šaman skvělé vystoupení maskovaných bělochů odměnil potřebnou radou. Odpoledne táborníci vyrazili k Viktoriinu jezeru. Zde se setkali s domorodými potápěči, kteří je naučili technice profesionálního potápění a pomohli jim z jezerního dna vylovit krásné mušle. U jezera si objevitelé spokojeně užívali vodních radovánek až do večeře.

Po tradičním posezení u táborového ohně se objevitelé uložili ke spánku. Jen hlídky bděly nad táborovou vlajkou. Hlídaly opravdu ostražitě, protože se jim podařilo varovat tábor před útočníky, kteří se pokusili vlajku, nejcennější táborovou trofej, zcizit. Všichni táborníci statečně chránili naši základnu a úspěšně pronásledovali a zadrželi pět narušitelů. Noční noční hru si táborníci hezky užili. Pak se zachumlali do svých spacáků a po náročném dni v mžiku usnuli.

Zpravodajství z Afriky - 7. den - sobota 6. 8. 2011

Ráno proběhl naprosto generální úklid v příbytcích afrických objevitelů. Proběhla inventura oblečení v kufrech, přestlání postelí, úklid nočních stolků. Takže teď mají všichni táborníci své vybavení v naprostém pořádku. Doufejme, že současný stav vydrží déle než jenom dnes :-).

V afrických dílnách dnes táborníci trénovali střelbu z luku a foukaček, vyráběli africké masky, náramky a náhrdelníky a naučili se  hrát Bluff - domorodou africkou blafovací hru se šesti kostkami. Do oběda ještě objevitelé stihli najít konstrukční plány pro sestrojení vzducholodě, kterou chtějí odpoledne přeletět nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro.

Vzducholodě byly odpoledne úspěšně sestrojeny a přelet Kilimandžára byl zdárně uskutečněn. Nebyl ovšem jednoduchý. Naše posádky byly napadeny pytláky, statečně se však ubránily a pytláky zlikvidovaly. Vzducholodě táborníci sestrojili z větví svázaných provázky a bojovalo se látkovými puckami. Puckovku si děti náramně užily. Atmosféra při hře byla akční ale přátelská.

Večer proběhl tradiční táborák, zpívání při kytaře, hraní her a promítnutí dalších dvou příběhů o slavném lovci Pampalinim.

Zpravodajství z Afriky - 8. den - neděle 7. 8. 2011

Ráno táborníky příjemně probudil obchodník Hans von Mikowitz. Protože je dnes neděle, namísto rozcvičky proběhla zrovna snídaně. Po úklidu stanů se táborníci pustili do výcviku dovedností v afrických dílnách. Hlavním úkolem dne je zamezit stavbě přehrady Kariba na řece Zambezi nedaleko Viktoriiných vodopádů. Přehrada by vzala vodu domorodým kmenům a ty by se musely vystěhovat jinam. Tak je motivován dnešní táborový program. Dopoledne byl proveden průzkumný výlet proti proudu Zambezi, během kterého došlo k setkání s královnou Makumbato, která si vyžádala naši pomoc (lov zvěře a predátorů).

Odpoledne si oddíly vylepšily svoji finanční situaci tím, že před náročnou komisí prezentovaly své kulinářské umění (klobásové špízy i chleboví hadi byli prudce jedlí).

Získané peníze vzápětí členové expedice utratili na bazaru v Harare, kde nakoupili ingredience nutné k sestavení trhaviny, kterou večer použijí k destrukci přehrady Kariba. Velkou měrou nám byl nápomocen šaman kmene Zulu.

V nočních hodinách se u členů expedice projevila osobní odvaha a statečnost, se kterou pronikli do blízkosti přehrady a aktivovali detonátory. Tento čin byl korunován explozí a zničením přehrady. Poté všichni spokojeně zalehli do svých spacáků a spali a spali a dobře se jim spalo... ;-)

Zpravodajství z Afriky - 9. den - pondělí 8. 8. 2011

Dnes táborníci vstávali až okolo půl deváté. Na stanové celty jemně bubnoval déšť a ve spacácích bylo moc příjemně ... Takové bylo probuzení na hranicích Namibie a Botswany. Sotva objevitelé posnídali, pustili se do boje proti zhoubné infekci, která napadá divoce žijící zvířata na afrických pláních - aplikace léčebných prostředků. Aplikace se provádí velmi šetrným a nebolestivým zásahem zvířete léčebnou kapslí. Kapsle se vystřelují speciální puškou s laserovým zaměřovačem. Současně probíhají i další africké dílny - střelba lukem a foukačkou, výroba obsidiánových masek, pletení bavlněných ozdob, korálkování a turnaj v domorodé hře Bluff. K dopolední svačince táborníky potěšily výborné banány přímo z u rovníku ležícího afrického státu Kamerunu.

Před obědem se objevitelé setkali s bojovníky z kmene Křováků, jejichž územím potřebují projít, aby mohli pokračovat dále v cestě napříč Afrikou. Křováci bělochům nedůvěřují, a tak se je bojovníci pokusí přesvědčit vlastnoručně vyrobenými dary. Předávané dary a přání, které objevitelé přednesli v domorodé křováčtině, místní kmeny nadchly. Křováci nám ochotně povolili průchod svým územím. Na území Křováků však nebylo bezpečno - pohybovali se tam bílí otrokáři, kteří africké domorodce chytají a prodávají do otroctví. Tito otrokáři naši výpravu napadli. Do jednoho však byli pochytáni a předáni do rukou spravedlnosti. Hru s popsanou motivací si táborníci s chutí zahráli v navlhlém lese nedaleko tábora.

Večer proběhl ve znamení deskových a karetních her v táborové jídelně.

Zpravodajství z Afriky - 10. den - úterý 9. 8. 2011

Ráno nás v Jihoafrické republice probudilo sluníčko. Po snídani a tradičních afrických dílnách proběhl vědomostní závod smíšených skupin objevitelů. Táborníci běželi po cestě vyznačené fáborkami a odpovídali na otázky, které se týkaly afrického kontinentu a také společně prožitých táborových zážitků. Posledním úkolem závodu bylo vyšplhání do koruny vysokého stromu po provazovém žebříku. Za prokázané vědomosti a statečnost při závodu byli objevitelé odměněni nevybroušenými diamanty z jihoafrických dolů.

Odpoledne se uskutečnila příprava závěrečného táboráku a bitva proti nepřátelským otrokářům, kteří v noci odcizili vlajku naší expedice. Všichni objevitelé byli odhodláni za každou cenu získat vlajku zpět. Boj proti otrokářům byl obtížný, ale podařilo se. V puckové bojové hře, při které byli vedoucí a instruktoři v rolích otrokářů, se táborníkům úspěšně podařilo získat vlajku zpět.

K večernímu táboráku za členy expedice přijel na svém kole slaný lovec Pampalini a ten z ingrediencí, které objevitelé získávali při své pouti Afrikou, vytvořil léčivý lektvar, který pomůže vyřešit některé z palčivých problémů současné Afriky. Společné posezení u táboráku pod oblohou plnou hvězd v kruhu kamarádů, písničky při kytaře, předání závěrečných diplomů a sošek kouzelných Kiumbů uzavřely letošní táborovou expedici napříč Afrikou.

Zpravodajství z Afriky - 11. den - středa 10. 8. 2011

Po budíčku, který byl tentokráte až o půl deváté a po snídani jsme se pustili do úklidu tábořiště, stanů a balení kufrů. Dopoledne v pilné práci rychle uběhlo. Odpoledne jsme se rozloučili na posledním táborovém nástupu, oblékli si trička s vyšitým logem naší expedice a vyrazili z Afriky zpět do civilizace.

Jedenáct táborových dnů plných her a dobrodružství prožitých spolu s partou kamarádů uplynulo. Máváme Expedici Afrika a těšíme se na viděnou s vámi na podzimním potáborovém setkání a snad i na dalším táboře o příštích letních prázdninách ...

Velké díky posíláme všem, kteří se zasloužili o to, aby náš tábor zdárně proběhl ...

Potáborové setkání

Vánoční setkání

O nás

Zapsaný spolek Archa – sdružení pro rekreaci a pobyt v přírodě, z.s. je dobrovolným sdružením zájemců zabývajících se náplní a využitím volného času dětí, mládeže i dospělých.

686 01 Uh. Hradiště,
Na Rybníku 969
IČ: 22738452,
č.ú.: 43-2526800247/0100 Komerční banka, a.s. Uherské Hradiště

+420 608 547 972